S několikaměsíčním zpožděním ministerstvo kultury (MK) vedená Martinem Baxou (ODS) zřídí dvě pracovní skupiny - k navýšení koncesionářských poplatků a obsahu veřejnoprávních médií pro Českou televizi a pro Český rozhlas. Je to tedy opačný postup, než by velela logika - tedy nejdříve zřídit pracovní skupiny napříč trhem a pak teprve vytvářet oborovou legislativní normu.
Vládní koalice ODS/KDU-ČSL/TOP09/STAN/Piráti ohlásila novely příslušných zákonů a navýšení poplatků letos v září, za příslušné novely odpovídá Baxovo ministerstvo. Kontroverzní návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích počítá s navýšením poplatků za ČT ze současných 135 korun na 160 korun na měsíc a domácnost. Poplatek na Český rozhlas se podle návrhu má navýšit ze 45 korun na 55 korun na měsíc a domácnost.
Významně se mají zvednout rovněž poplatky pro právnické osoby, bude se to týkat každé firmy nad 5 zaměstnanců. Zároveň se má změnit definice poplatníka - nově by se měl poplatek platit z jakéhokoliv přístroje, schopného přijímat a reprodukovat televizní signál nebo rádiové vysílání. To znamená i z mobilu nebo z počítače. Baxa zároveň navrhuje, aby roli veřejnoprávních médií ve společnosti vymezil nový dokument ve formě jakési charty či vyhlášky, který by se průběžně zpřesňoval. "Charta by měla vzniknout v širším okruhu než jen veřejnoprávních médií," uvedl Baxa.
Návrh novely vzbudil silný odpor komerčních vysílatelů. Podle Baxy by v případě schválení novely ČT měla získat dodatečných 1,412 miliardy korun a ČRo nových 626 milionů korun. S platností norem, pokud budou přijaty, se počítá od roku 2025. V nově ohlášených pracovních skupinách, které mají fungovat od ledna 2024, by měli být zástupci ministerstva, komerčních broadcasterů a vydavatelů, Hospodářské komory ČR nebo veřejnoprávních médií.
Na dnešním semináři pořádaným ministerstvem kultury na téma veřejnoprávních médií oba dva zakopané tábory (veřejnoprávní a komerční média) de facto zopakovaly své pozice a pohledy na věc. Podle ředitele ČT Jana Součka (na fotce uprostřed) a ředitele ČRo René Zavorala (vlevo) koncesionářské poplatky v uplynulých letech vlivem inflace, nárůstu cen služeb, energií, růstu mezd atd. významně ztratily svou hodnotu. Například podle Zavorala, aby se vyrovnal vliv inflace, musel by současný poplatek za ČRo být na výši 86 korun.
Bez navýšení poplatku by podle Zavorala Český rozhlas musel v následujících letech přikročit k slučování či omezení vysílání, popřípadě k rušení rozhlasových stanic (například regionálních stanic a stanice Dvojka). Bylo by podle něj nutné omezit výrobu a vývoj nových pořadů, zrušit Symfonický orchestr ČRo a postupně propustit 350 zaměstnanců (cca 25 procent).
U ČT zase podle Součka vzhledem k snižování reálné hodnoty poplatku vzniká technologický investiční dluh (zastaralé přenosové vozy, nedostatečné prostředky na digitalizaci atd.), nejsou prostředky na nové sídlo Televizního studia v Ostravě, modernizaci zpravodajské budovy v Praze, na tvorbu obsahu má chybět až půl miliardy korun. "Pokud nedojde k reformě od roku 2025, budeme muset radikálně zredukovat objem produkce. Reálná hodnota koncesionářského poplatku je teď pod polovinou hodnoty," prohlásil Souček.
Podle zástupců komerčních médií zvýšený přísun peněz pro ČT a ČRo zase může fakticky ohrozit jejich byznys (například konkurencí v online prostředí) a na trhu vytváří nerovnoprávní podmínky. "Dlouhodobě roste počet třecích ploch mezi komerčními a veřejnoprávními médii. Velká mediální novela může zásadně překreslit celou mediální mapu. Pokud nebude řečeno, jak budou investovány navýšené finanční prostředky. Novela vůbec neřeší dlouhodobě odkládané problémy trhu jako celku," uvedla Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů. "Zvýšená investice státu do veřejnoprávních médií bez regulace užití této investice může vést k narušení hospodářské soutěže," upozornil Libor Matoušek, předseda Asociace online vydavatelů.
