Ti, kteří ještě před pár měsíci o novém řediteli České televize Janu Součkovi (foto) mluvili přezíravě jako o "mladíkovi z Brna", možná teď zmlknou. Souček s novým rozpočtem ČT pro rok 2024 rozehrál mazáckou a v mnoha ohledech riskantní hru, která ve svém důsledku může ovlivnit celý televizní trh.
Nový rozpočet ČT 2024 je sice na papíru vyrovnaný (výnosy a náklady 7,952 miliardy korun), ve skutečnosti se jedná o hluboce deficitní číselnou sestavu. Součkův management totiž v příštím roce sáhne do finančních rezerv (tzv. Janečkův polštář, vysvětlení viz dále) pro jednu miliardu korun. Rada ČT mu v rámci toho schválila dokonce snížení objemu těchto rezerv o 150 milionů (oproti původním dlouhodobým plánům, ve kterých je již snižování těchto rezerv zakomponováno) na 550 milionů korun na konci roku 2024. Pro pořádek je třeba doplnit, že skrytě deficitní financování ČT využíval i předchozí ředitel Petr Dvořák.
Jenomže z této sumy (z oněch 550 milionů) je přitom cca 350 milionů určeno na momentální výkyvy cash-flow televize. Reálné rezervy ČT z Janečkova polštáře (vznikly za ředitele ČT Jiřího Janečka, který řediteloval 2003 až 2011) pro rok 2025 tak budou jen 200 milionů, což je v celé ekonomice Kavek zanedbatelná suma. Hospodaření ČT přitom pro rok 2024 bude nastaveno tak, že v příštím roce čerpá z těchto rezerv jednu miliardu. Jinými slovy, ředitel Souček nastavil veřejnoprávní televizi na jakéhosi autopilota a poslal ji, obrazně řečeno, v příštím roce "do zdi". Tou zdí je aktuální výše koncesionářských poplatků, která nastavenému ekonomickému módu České televize přestávají stačit.
Tímto konstruktem Souček vytváří lišácký tlak na politiky, aby mu snáze odkývali ohlášené navýšení poplatků ze současných 135 korun na 160 korun na měsíc a domácnost. Významně se mají navýšit rovněž poplatky pro právnické osoby, bude se to týkat každé firmy nad 5 zaměstnanců. Zároveň se má změnit definice poplatníka - nově by se měl poplatek platit z jakéhokoliv přístroje, schopného přijímat a reprodukovat televizní signál nebo rádiové vysílání. To znamená i z mobilu nebo z počítače. To by mělo ČT přinést až 300 tisíc nových poplatníků. Celkem by novela zákona měla ČT přinést do rozpočtu cca 1,4 miliardy korun navíc.
A ty Souček bude při takto nastaveném rozpočtu potřebovat. Pokud totiž nedojde k navýšení koncesionářských poplatků a současně bude zachován aktuální rozsah služeb ČT, bude to znamenat, že od ledna 2025 bude management ČT muset brutálně škrtat ve výrobě, propouštět zaměstnance s potenciálem vzniku další "spacákové vzpoury". A to si ze vládní koalice dovolí riskovat jen málokdo. Spíše nikdo.
Součkovu hru si dobře uvědomují i ředitelé Novy Daniel Grunt a Primy Marek Singer, obě komerční stanice přitom mají páky na to, celý záměr navýšení poplatků pro ČT v parlamentu významně torpédovat. Jaké je tedy základní rozestavení hry kolem České televize a jejího rozpočtu 2024: Souček hrající vabank, politici pod silným tlakem a komerční televize, které si za to, že při schvalování novely zákonů (o ČT a o zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ) nebudou "zlobit", mohou nadiktovat významné přihrávky pro vlastní byznys. Kupříkladu navýšení objemu reklamy v komerčním TV vysílání (obě televize registrují převis poptávky nad nabídkou a proto pro rok 2024 významně zdražují reklamu) anebo úplný zákaz reklamy a sponzoringu na kanálech ČT.
