Takzvaná Superdebata (screen) lídrů politických stran před volbami do Evropského parlamentu, kterou ve čtvrtek 6. června vysílala Česká televize, vyvolala nespokojenost části politického spektra a otazníky nad nestranností veřejnoprávní stanice a možným porušením zákona. Věc bude podle všeho jako podnět projednávat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Diskutabilní je již základní koncept - v Superdebatě ČT nevystoupili zástupci politických stran a hnutí, které mají šanci zabodovat ve volbách do EP, ale předsedové parlamentních stran. To z hlediska evropských voleb nedává smysl a navíc to výrazně zvýhodnilo vládní koalici. Koalice SPOLU, která v eurovolbách kandiduje jako jeden subjekt, tak v Superdebatě měla hned tři zástupce - Petra Fialu, Mariana Jurečku a Markétu Pekarovou Adamovou. Naopak zástupce zde neměly politické subjekty se šancí získat dostatek hlasů ve volbách, například Stačilo! či Přísaha+Motoristé (předvolební průzkumy viz zde).
To zarazilo člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadima Petrova. "Věc dávám jako podnět na RRTV, protože se domnívám, že jde o porušení zákona. ČT tímto formátem dala trojnásobný prostor jednomu kandidátovi. Speciálně ve veřejnoprávní ČT měly dostat rovnou šanci všechny subjekty, které jsou na volebních lístcích. Chápu, že ne v jedné debatě. Z hlediska voleb do EP má ve veřejnoprávní (tedy státní) televizi dostat stejný prostor politická strana Mourek jako koalice SPOLU," uvedl Petrov na svém Fb profilu. Záležitost chce otevřít i člen Rady ČT Pavel Matocha.
Kontroverzní koncept předvolební Superdebaty by mohl být některými vykládán jako porušení Kodexu ČT. V bodu 6.2. (týká se diskusních pořadů) se uvádí, že "časový prostor, který je dán jednotlivým politickým stranám a hnutím, musí být ve svém celku vyvážený. Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Zároveň je však třeba zajistit, aby poměr mezi diskusními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibližně vyrovnaný. Česká televize také vytváří podmínky pro přiměřenou účast mimoparlamentních politických stran a hnutí v těchto diskusích."
Doplňujeme vyjádření mluvčí ČT Venduly Krejčové: "ČT před evropskými volbami připravila komplexní systém různých předvolebních pořadů. Jednalo se o šest debat kandidátů, rozhovory jeden na jednoho se všemi lídry kandidujících subjektů a Superdebatu stran zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky. Tento záměr ČT s výrazným předstihem zveřejnila a důsledným pojmenováním jednoznačně definovala obsah. Koncepce Superdebaty odrážela roli národního parlamentu, a stran v něm zastoupených, pro působení země v unijních strukturách a pro ovlivňování jejich složení či fungování. Pominout tuto zásadní rovinu vztahu národního parlamentu k EU ČT nechtěla. Důležitým argumentem byla například možnost přijímat legislativu umožňující i unii opustit, jako v případě Velká Británie."
Koncept této Superdebaty lze podle některých hlasů vnímat jako malou domů pro vládní koalici. A to v momentě, kdy tatáž vládní koalice prosazuje výrazné navýšení peněz pro veřejnoprávní média, včetně České televize, z kapes daňových poplatníků (viz zde). Není to poprvé, kdy Kavčí hory selhávají ve své veřejnoprávní úloze při důležitých volbách. Terčem kritiky se kupříkladu stalo selhání moderátora Martina Řezníčka při loňské prezidentské debatě, jak to konstatovala analýza Rady ČT (výčet pochybení ve zpravodajství a publicistiky ČT, včetně možných porušení zákona, viz zde).
