Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Plukovník Foltýn nechce vypracovat strategii boje proti vládním dezinformacím

11:42, 3. 10. 2024
marketing Aleš Borovan

Angažování plukovníka Otakara Foltýna (screen) do pozice koordinátora Odboru strategické komunikace na Úřadu vlády, přezdívaného jako šéf antidezinformátorů, a jeho činnost se stávají čím dál větší záhadou. Stále není zveřejněno, kdo konkrétně a na základě jakých kritérií Foltýna vybral (plukovník v oboru komunikace nemá žádnou kvalifikaci) a hlavně stále není jasné, jaká je skutečná náplň Foltýnovy práce. A to i vzhledem k deklarovaným cílům.

Podle oficiálního sdělení cílem Foltýnova odboru je "posilovat společenskou soudržnost a odolnost prostřednictvím komunikace sdílených pozitivních hodnot, které vycházejí z Ústavy České republiky". Jak uvedl web české vlády (viz zde), Foltýnovým úkolem bude rovněž "předcházet nepřátelským vlivovým operacím směřujícím k destabilizaci státu, budovat důvěru v demokracii a podporovat součinnost občanů s veřejnými politikami v oblastech, jako jsou bezpečnost nebo ukotvení ČR v EU a NATO". Do této činnosti spadá i obrana proti dezinformacím (viz zde).

Jedním z největších nebezpečí pro společenskou soudržnost a pro důvěru v demokratický systém jsou nepravdy a dezinformace, šířené vysokými politiky (ať již opozičními nebo vládními), ministry nebo vládními orgány - jak to ukázalo covidové období nebo uplynulé roky během vlády Petra Fialy. Zajímalo nás, jakou strategii proti těmto dezinformacím Foltýnův tým navrhne. Podle oficiálního vyjádření však Foltýnův odbor bude tyto dezinformace z neznámého důvodu ignorovat, i navzdory vysoké nebezpečnosti.

"Odbor strategické komunikace státu nemá v popisu své činnosti vypracovávat strategie zaměřené specificky na tento druh dezinformací. Naším hlavním cílem je přispívat k posilování důvěry v ústavní hodnoty a na komunikaci hodnotových témat, která jsou klíčová pro posilování demokracie a občanské soudržnosti," sdělila poněkud obecně Adriana Dergam, ředitelka Odboru strategické komunikace státu.

Potom je otázka, jak konkrétně a jakými prostředky bude Foltýnův odbor posilovat důvěru v ústavní hodnoty, pokud tyto jsou narušovány dezinformacemi či manipulacemi z úst vysokých politiků. "V rámci svých činností se odbor zaměřuje na podporu informační a mediální gramotnosti ve veřejných politikách a činnosti státních i nevládních subjektů, což zahrnuje také spolupráci s odborníky a organizacemi, které se věnují fakt-checkingu. Konkrétní vzdělávání nebo opatření vůči jednotlivým veřejným činitelům či institucím však nejsou součástí našich aktivit," reagovala obecně Dergam. Na další dotazy, s kterými odborníky či organizacemi, věnující se fact-checking, Foltýnův odbor spolupracuje, již Dergam neodpověděla.

V širokém portfoliu dezinforamcí patří dezinforamce, šířené vysokými politiky (ať již z jakékoliv strany), členy vlády nebo státními úřady k těm nejvíce nebezpečným. Mají vzhledem ke komunikačním možnostem šiřitelů nejširší dosah, navíc jejích aktéři požívají relativně značné důvěry občanů České republiky. Několik příkladů těchto dezinformací z poslední doby:

  • politici SPOLU a pozdější premiér Petr Fiala ve volební kampani v roce 2021 i později tvrdili, že se nebudou zvyšovat daně
  • ministr vnitra Vít Rakušan šířil dezinformace ohledně migračního paktu (viz zde)
  • bývalá ministryně Helena Langšádlová (TOP09) se za šíření nepravd musela omlouvat (viz zde)
  • ministr průmyslu Josef Síkela nemluvil pravdu, když tvrdil, že se Německo s Českem rozdělí o svůj plyn (viz zde). Rovněž nebyla korektní tvrzení ohledně výhodnosti nákupu Net4Gas (viz zde)
  • vládní činitelé rovněž nemluvili pravdu ohledně údajné konsolidace státních financí (viz zde)
  • při nedávném odchodu Pirátů z vlády a odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení si prezentované verze Petra Fialy a zástupců Pirátské strany navzájem protiřečily. Jedna ze stran tak evidentně šířila dezinformace