Mocenský souboj mezi vládními stranami a opozicí o navýšení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) má mnohem hlubší a komplikovanější pozadí, než se doposud soudilo. O tzv. velké mediální novele by měli poslanci rozhodovat v pátek 14. února, do hry se kromě nedávné kampaně samotné ČT před časem zapojili i lobbisté, financovaní vlivnými byznysmeny a oligarchy.
Již několik měsíců zuří v parlamentu bitva o vládní návrh legislativy (navrhovatelem je ministr kultury Martin Baxa za ODS), která kromě jiného počítá s navýšením koncesionářských poplatků za ČT ze 135 korun na 150 korun na měsíc a domácnost, u ČRo se poplatek má zvednout ze 45 korun na 55 korun na měsíc a domácnost. Rovněž se rozšířit okruh plátců (platit se má i z mobilů či tabletů s internetem) a podstatně navýšit platby řadě firem (platit se má podle počtu zaměstnanců).
Opoziční ANO a SPD se snaží blokovat jednání a tím pádem zabránit schválení navýšení poplatků. Podle zjištění Borovan.cz proti sobě mají kromě vládních poslanců i celou řadu aktivních lobbistů, neziskových organizací a iniciativ se silným financováním, které naopak lobbují a podporují růst koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Jedná se například o iniciativu Nezávislá média, kterou založily Rekonstrukce státu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky, nebo lobbistickou neziskovku Lobbio.
Co mají společné, je financování ze strany mocných oligarchů, miliardářů a podnikatelů, kteří již několikrát zasáhli do veřejného a politického dění - kupříkladu když prosadili Petra Pavla na prezidenta České republiky nebo když zafinancovali vznik levicového Deníku N. Finance oligarchů na výše uvedený lobbing proudí hlavně přes Alianci pro moderní stát, základní kapitál sem vložili kromě jiných Libor Winkler (skupina RSJ), levicový miliardář Martin Vohánka (zakladatel W.A.G. payment solutions a značky Eurowag), Jan Barta (Pale Fire Capital), Václav Muchna (Y Soft), Dušan Šenkypl (Pale Fire capital), Martin Hájek (Livesport), Petr Borkovec (Partners), Ondřej Fryc (Reflex Capital) nebo Petr Košťál.
Iniciativa Nezávislá média (mezi významné dárce projektu patří Hájek, Vohánka nebo Muchna) se snaží prosadit "udržitelné financování médií veřejné služby, jejich kontrolu hospodaření ze strany NKÚ nebo výběr radních na základě odborných kritérií". Podobné cíle má i Lobbio (v obou subjektech figuruje Martin Luhan), ta je však mnohem radikálnější. Podle předsedy lobbistického spolku Lobbio Luhana by udržitelné financování mohlo spočívat například ve "financování podílem z příjmů fyzických osob nebo prostřednictvím poplatků respektujících inflaci".
Luhan navrhovanou novelu považuje za správnou. "Poplatky se nezvyšovaly už mnoho let, jejich hodnota se prudce snížila. Způsob příjmu služeb České televize a Českého rozhlasu se také výrazně proměnil, s vlastnictvím přijímače v podobě rádia nebo televizoru už tolik nesouvisí. Za hlavní přínos tedy považujeme právě navrhovaný valorizační mechanismus zajišťující udržitelnost a zejména posílení nezávislosti na aktuální politické reprezentaci. Celkově schválení novely podporujeme," uvedl Luhan.
Ten i popsal aktivní lobbing, který spolek k prosazení novely či principů v ní obsažených vykonává. "Potkáváme se s poslanci koalice i opozice, senátory, ministrem a jeho týmem, včetně úředníků, posíláme doporučení před hlasováním a chodíme na výbory. Ovšem nejen v této věci, řešíme i širší kontext české mediální legislativy. Chybějící regulaci online médií, implementaci Media Freedom Actu, problémy regionálních médií. Na téma se snažíme upozorňovat i veřejnost, prostřednictvím iniciativy Nezávislá média nebo třeba Podporpodpisem.cz," přiblížil Luhan.
Bylo by zajímavé zjistit, zda působení finančně silných lobbistů hrálo nějakou roli v náhlé a do dnešní doby nevysvětlené otočce ministra kultury Baxy, který ještě v roce 2022 prohlásil, že se poplatky pro ČT a ČRo zvyšovat nebudou. O rok později pak ve spolupráci s vládními poslanci přišel s kontroverzní mediální novelou, která s navýšením naopak počítá.
