Nedávno zveřejněný článek Borovan.cz o zastoupení politických stran v hlavních publicistických pořadech Českého rozhlasu (viz zde) vzbudil masivní pozornost - nejen koncesionářů, ale i mezi politiky. Nyní k tématu přinášíme další porci dat, která rovněž ukazuje, že v některých pořadech ČRo došlo v uplynulých kvartálech k znatelnému vychýlení ve prospěch současných vládních stran oproti opozici (v prvním textu: 65,2 procenta ku 18,5 procenta).
Při dalším zkoumání (ne)vyváženosti pořadů veřejnoprávního rozhlasu vycházíme z dat, které zveřejnila Rada Českého rozhlasu. Tedy kontrolní orgán, který vykonává kontrolu tvorby a šíření programů ČRo. Data popisují zastoupení politických stran ve třech důležitých publicistických pořadech ČRo - Dvacet minut Radiožurnálu (stanice ČRo Radiožurnál), Interview Plus (ČRo Plus) a Pro a proti (ČRo Plus) v období 2Q 2022 až 2Q 2023. Připomeňme, že aktuální vláda Petra Fialy (foto) nastoupila na konci roku 2021, tedy krátce před sledovaným obdobím, ve složení ODS, KDU-ČSL, TOP09, Piráti a STAN.
Zde čísla zastoupení politických stran ve výše uvedených třech publicistických pořadech Českého rozhlasu (Zdroj: Rada ČRo):
Výše uvedené počty znamenají, že v období 2Q 2022 až 2Q 2023 ve třech uvedených publicistických pořadech vládní strany měly 306 zastoupení z celkového počtu 452, opoziční parlamentní strany 96. Vyjádřeno v procentech: zástupci vládních stran měli z celkového počtu "osob s politickou afiliací" 68 procenta, opoziční parlamentní subjekty 21 procenta.
Zde loňský rozhovor s ředitelem rozhlasu René Zavoralem:
Co také zaujme, je nepřiměřeně vysoké zastoupení Pirátské strany, která v uvedeném období byla ve vládě (nyní je papírově v opozici) a která má 4 poslance a zanedbatelný počet senátorů (aktuálně jedna senátorka). Piráti ve výše uvedené tabulce mají druhý nejvyšší počet vystoupení v rámci tehdejší vládní koalice. A na druhou stranu je tu zjevně nedostatečné zastoupení SPD, která má ve sněmovně 20 zástupců. Rovněž je dobré doplnit, že vládní strany v uplynulých měsících ve sněmovně prosadily dodatečné peníze pro Český rozhlas, opoziční subjekty byly proti.
Celkem výše uvedené počty znamenají brutální nepoměr vláda - parlamentní opozice, který podle všeho neodpovídá principům Kodexu Českého rozhlasu. Kodex uvádí: "Český rozhlas dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Český rozhlas dbá zásad vyváženosti zejména tak, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory. Prostor jim přidělí s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě." (viz zde). Na dodržování kodexu dohlíží ombudsman ČRo Milan Pokorný.
Management veřejnoprávního rozhlasu by se k výše uvedeným číslům měl postavit čelem. Ředitelem zpravodajství ČRo je Ondřej Suchan (menší foto první zleva), který je rovněž šéfredaktorem ČRo Radiožurnál, šéfredaktorem ČRo Plus je Josef Pazderka (první zprava). Zatím to však nevypadá, že by na straně ČRo došlo k nějaké korekci. Rozhlas již počty v prvním textu Borovan.cz označil za "vytržené z kontextu a nemají žádnou vypovídající hodnotu o vyváženosti vysílání ČRo jako celku" aniž by uvedl, jak konkrétně to vytržení s kontextu mělo vypadat.
"Je třeba zdůraznit, že výskyt politiků v uvedených pořadech významně ovlivňuje řada faktorů - zejména aktuální dění - a bez tohoto kontextu nelze výsledky analýzy interpretovat. Převaha vládních politiků je pak podle odborníků běžný jev, protože jako zástupci vlády, čili moci výkonné, ze své pozice častěji reagují na události týkající se jejich agendy," uvedl rozhlas v reakci na první text.
Podobně reagoval i oslovený předseda Rady ČRo Ondřej Matouš: "Je krajně nevhodné činit závěry k objektivitě a vyváženosti pouze na základě interního materiálu s názvem "Přehled zastoupení osob s politickou afiliací ve vybraných pořadech ČRo". Rada ČRo se otázkou politické afiliace zabývá kvartálně a jakékoli náznaky i drobných odchylek řeší neprodleně. Rozšíření analýzy nám umožňuje sledovat vývoj v širším kontextu a s větší přesností. Je nutné zdůraznit, že Rada ČRo dosud neshledala účelové vychýlení zastoupení osobností ve sledovaných pořadech publicistiky s ohledem na povahu analýzy a její metodologii." (všechny Matoušovy odpovědi zveřejníme v samostatném článku, který budeme publikovat následujících dnech).
Matouš, stejně jako Český rozhlas v reakci mluvili o tom, že "převaha vládních politiků je podle odborníků běžný jev", ani Matouš, ani ČRo však tyto odborníky nejmenovali. Navíc toto tvrzení vyvrací rovněž materiál Rady Českého rozhlasu, který sledoval zastoupení osob s politickou afiliací v pořadech Dvacet minut Radiožurnálu, Interview Plus a Pro a proti v období 4Q 2020 až 2Q 2021. Během těchto kvartálů vládu tvořily ANO a ČSSD a KSČM ji tolerovala. V opozici byly ODS, TOP09, KDU-ČSL, Piráti, SPD a STAN.
Podle materiálu Rady ČRo v tomto období a ve výše uvedených pořadech měli zástupci vládních stran (ANO, ČSSD) celkem 89 vystoupení, zástupci opozice (včetně SPD a ostatních) 120 vystoupení. Jinými slovy, tehdejší opozice v těchto pořadech ČRo a v tomto období dostala větší prostor než tehdejší vládní strany.
