Před několika dny, když poslanecká sněmovna schválila tzv. velkou mediální novelu, se autor návrhu, ministr kultury Martin Baxa (ODS; na fotce druhý zleva), tvářil jako spasitel České televize a Českého rozhlasu ("Máme za sebou významný milník."). Ve skutečnosti, pokud bude někdo označen za hrobaře veřejnoprávních médií v Česku, přesněji řečeno jejich aktuální podoby, tak to bude právě Baxa.
Zákonná norma, jejíž předkladatelem je Baxovo ministerstvo a za kterou vládní politici bojovali jako lvi, totiž naštvala skoro všechny. Nejde jen o navýšení poplatků u veřejnoprávních médií - u ČT o 15 korun na 150 korun a u ČRo o 10 korun na 55 korun na měsíc a domácnost - ale také o významné rozšíření řad poplatníků, zavedení faktické daně z internetu v mobilu a v počítači a naprosto zpackané navýšení poplatků pro řadu firem.
Podle novinky se totiž platí podle počtu zaměstnanců, jinými slovy dochází k zdvojení poplatků i u těch, co ČT nesledují. To samé u špeditérských firem, kde se zase platí podle počtu přijímačů a podle počtu aut - další zdvojení (a to již se nebavíme o naivní představě vládních politiků, že lidí chodí do práce, aby se dívali na Českou televizi).
Takže když si to sesumírujeme: naštvaní jsou voliči, kterým v aktuální situaci poklesu životní úrovně a zvyšování běžných daní spadla na hlavu nová daň, a to i v případě, že nesledují ČT a neposlouchají ČRo. Naštvané jsou firmy, kterým se navyšují náklady, naštvaní jsou mobilní operátoři, kteří původně měli udávat své zákazníky veřejnoprávním médiím. zákonná norma je to tak nepovedená, že dokonce někteří vrcholoví veřejnoprávní manažeři, kteří ji naoko podporují, po straně mluví o "zpackané novele".
Způsob projednávání novely, snaha protlačit ji na sílu, a hlavně jeho načasování do předvolebního období nastartovaly opozičního předáka Andreje Babiše, který směřuje k vítězství v podzimních parlamentních volbách (pokud nebudou nedemokraticky narušeny ze strany EU tak jako nyní v Rumunsku). Ten kontroverzní normu využije dvojím způsobem: jednak k získání bodů mezi voliči díky exhibicím ve sněmovně a při setkávání s občany, a jednak k ráznému řešení "problému jménem ČT".
Není tajemstvím, že Babiš je s Kavčími horami na kordy dlouhodobě. Již za panování předchozího ředitele ČT Petra Dvořáka patřilo čtení stížností "inženýra Babiše" na zpravodajství a publicistiku ČT k vítaným a zábavným bodům zasedání Rady ČT. Nutno dodat, že sama Česká televize dodala Babišovi k této nevraživosti ohromné množství munice. Ať již se jedná o zjevný "antibabišismus" ve zpravodajství, infantilně vychýlenou publicistiku (Otázky Václava Moravce - 45:0, poměr vládních a opozičních hostů) anebo skutečně špatný výkon moderátora ČT při poslední prezidentské debatě.
Donedávna ustálená situace kolem ČT se výše uvedenými tlaky vychýlila a mašina změny je již nastartovaná. Babiš se netají s radikálním plánem pro ČT a ČRo po případném vítězství ve volbách: zrušení koncesionářských poplatků a financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu (evropské řešení, čím dál častější v Evropské unii, se kterým by neměl mít problém žádný příznivce EU), kontrola hospodaření ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (evergreen, který původně prosazovaly i vládní strany) a redukce a sloučení České televize a Českého rozhlasu do jednoho subjektu. Komplexnost a provázanost kroků dávají tušit, že to nejsou klasické Babišovy výkřiky ve sněmovně, ale že na této mediální koncepci ANO pracuje širší tým a že k této změně chce Babišovo hnutí přikročit hned po případném vítězství ve volbách.
Pokud novela projde senátem (další šance pro Babiše naservírovaná na stříbrném podnosu - ANO zde chce navrhnout odpuštění poplatků pro důchodce, další politické body), tak by mohla nejdříve platit někdy v květnu, v červnu. V tu dobu začnou firmám a voličům chodit navýšené účty za ČT a ČRo. A na podzim jsou volby. Lépe by to nevymyslel žádný stratég z Babišova týmu. No a hned v říjnu by mohlo dojít ke zrušení poplatků a navázání rozpočtu ČT na státních rozpočet - tak jako v řadě států v Evropě. Poslední růži na rakev aktuální podoby České televize by tak mohl položit opoziční politik Baxa, skutečný, i když nezáměrný hrobař současných veřejnoprávních médií a ambicí vládní koalice.
