Velký rozruch mezi koncesionáři, ale i politiky vzbudily dva texty Borovan.cz o zastoupení jednotlivých politických stran v hlavních publicistických pořadech Českého rozhlasu, vycházející z interních dat veřejnoprávního rádia (viz zde a zde). Z čísel totiž vyplývá vysoká převaha zastoupení stran současné vládní koalice nad parlamentní opozicí. ODS, TOP09, KDU-ČSL však podle všeho měly rozsáhlý prostor v rozhlasu, i když byly samotné v opozici.
Připomeňme, že Kodex Českého rozhlasu uvádí, že: "Český rozhlas dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Český rozhlas dbá zásad vyváženosti zejména tak, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory. Prostor jim přidělí s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě." (viz zde). Na dodržování kodexu ze zákona dohlíží Rada Českého rozhlasu. Na pohled a názor kontrolního orgánu na zastoupení politických stran v pořadech ČRo jsme zeptali předsedy Rady Českého rozhlasu Ondřeje Matouše (foto; členství v TOP09, aktuálně podle něj pozastavené). Rozhovor probíhal v několika kolech po emailu:
B: Podle mých informací stejné materiály o zastoupení politických stran v hlavních publicistických pořadech ČRo jako já má k dispozici i Rada ČRo. Jinými slovy čísla o politickém vychýlení zmíněných pořadů by rada měla znát. Jak to, že Rada ČRo v této záležitosti nekonala? Připomínám jen zákon o Českém rozhlasu, který uvádí, že Rada ČRo má kromě jiného „dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky".
M: Materiály k politické afiliaci ve vybraných pořadech ČRo dostávají členové rady pravidelně. Od listopadu 2024 pracujeme na jejich rozšířené verzi, která zahrnuje další ukazatele a poskytuje ještě komplexnější pohled. Materiál, který jste obdržel a ve svém článku prezentoval značně tendenčním způsobem, byl poprvé představen členům rady na únorovém jednání Rady ČRo s vedením ČRo. Obsahoval nejen přehled počtu jednotlivých zástupců, ale i podrobné odůvodnění jejich účasti ve vysílání. Tato vysvětlení byla dostatečně podrobná a nevyžadovala další doplnění.
B: Pokud Rada ČRa má k dispozici materiály Českého rozhlasu ohledně zastoupení politických stran v pořadech ČRo, proč je nezveřejňuje? Proč jsou před veřejností utajeny?
M: S ohledem na citlivost materiálu a možnost jeho zavádějící interpretace, bez znalosti metodiky a kontextu předkládaných dat se rada rozhodla považovat tento materiál za interní. Slouží primárně pro potřeby rady, která jej využívá pro reakce na stížnosti a podněty posluchačů. Tento materiál poskytuje zpětnou vazbu pouze k vybraným pořadům publicistiky a nelze jej považovat za studii o celkové vyváženosti a objektivitě Českého rozhlasu.
Objektivita je z pohledu zákona i odborné veřejnosti tvořena mnoha komponenty (vedle vyváženosti jsou to také např. nestrannost, férovost, neutrální prezentace, faktičnost, pravdivost a přesnost, relevance, úplnost, oddělování faktů a názorů, atd.) a nelze ji tudíž postihnout jedním typem analýzy o zastoupení osob s politickou afiliací ve vybraných pořadech publicistiky.
B: Politické vychýlení vybraných pořadů ČRo ve prospěch určitých politických stran je bezpochyby velký průšvih veřejnoprávního rádia, který je předmětem zájmu stovek tisíc čtenářů a i posluchačů ČRo. Budete v tom něco dělat, dostane se to téma na pořad některých dalších zasedání Rady?
M: Jak jsem již uvedl v úvodu, Rada ČRo se otázkou politické afiliace zabývá kvartálně a jakékoli náznaky i drobných odchylek řeší neprodleně. Rozšíření analýzy nám umožňuje sledovat vývoj v širším kontextu a s větší přesností. Je nutné zdůraznit, že Rada ČRo dosud neshledala účelové vychýlení zastoupení osobností ve sledovaných pořadech publicistiky s ohledem na povahu analýzy a její metodologii.
B: Znamená to, že pokud tedy v daných pořadech ČRo a za docela dlouhé období mají současné vládní strany 65 procent a opoziční 18,5 procent, je to podle rady v pořádku a jsou ty pořady vyvážené?
M: Opět uvádíte čísla v zavádějícím kontextu. Metodologii analýzy již podrobně vysvětlil Český rozhlas ve své reakci na váš článek. Přesto znovu zdůrazňujeme, že hosté s politickou afiliací tvoří pouze přibližně 20 procent všech pozvaných. Jejich zastoupení v sedmi analyzovaných pořadech nelze - s ohledem na metodologii vysvětlenou v článku - mechanicky vyvažovat například podle výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Počet analyzovaných pořadů a celkový počet hostů (v řádu jednotek až desítek) znamená, že i změna politické příslušnosti jediného hosta může v některých případech ovlivnit podíl zastoupení až o 4 procentní body.
Navíc jsou jednotlivé pořady tematicky zaměřené, což znamená, že ne vždy existuje nebo je dostupný adekvátní mluvčí k danému tématu za všechny politické subjekty. To však neznamená, že by jejich názory nebyly v kontextu daného tématu zastoupeny. Mohu vás ujistit, že Rada ČRo přihlíží k dlouhodobým analýzám zastoupení politických stran ve vybraných pořadech. Jejich výsledky však odrážejí takzvaný mocenský bonus, což činí daný poměr legitimním.
B: Viděl jsem, že na webu Rady ČRo visí reakce na můj článek - tam ovšem uvádíte některé věci, které nejsou v souladu s realitou. Kupříkladu tvrzení, že o "přirozeném zastoupení vládních představitelů". Přece v době druhé vlády Andreje Babiše měla vyšší zastoupení ve vybraných pořadech rozhlasu tehdejší opozice. Odkud berete, že "Strany, které jsou aktuálně u moci, mají ve vysílání logicky větší zastoupení."?
M: Jak již bylo uvedeno v reakci Českého rozhlasu na váš článek, převaha vládních politiků je podle odborníků běžný jev, protože jako zástupci vlády, čili moci výkonné, ze své pozice častěji reagují na události týkající se jejich agendy. To potvrzují analýzy podobného typu nejen k vysílání Českého rozhlasu, ale i jiných médií. Vaše tvrzení o převaze tehdejší opozice ve vybraných pořadech rozhlasu se nezakládá na pravdě. Rada se ráda seznámí s vašimi podklady, které ukazují na jiné skutečnosti.
B: Můžete mě prosím říci, kteří odborníci toto tvrdí? Stačí jméno a odkaz na to tvrzení.
M: Odborná debata o neproporčním zastoupení výkonné moci a opozice ve vysílání médií probíhá dlouhodobě na různých fórech v ČR i zahraničí. Přirozeně přitom směřuje k většímu prostoru pro vystoupení osob odpovědných za správu věcí veřejných. Tímto tématem se zabývá i odborná literatura, například Hopmann, D. N., Van Aelst, P., & Legnante, G. (2011). Political balance in the news: A review of concepts, operationalizations and key findings. Journalism, nebo Sani, G., & Segatti, P.: Platforms, media and voters. European Journal of Political Research.
B: Ještě k té převaze předchozí opozice v pořadech rozhlasu. Moje tvrzení se opírá o materiál , který je dostupný na webu rady, tento materiál byl radou schválený (je z ledna 2024), i vy sám jste pro to hlasoval, respektive jste ten materiál nerozporoval. Zde je jasně uvedeno, že v určitých pořadech po jisté období 2020 - 2021 měla převahu tehdejší opozice, to znamená ODS, KDU-ČSL, TOP09. Proč toto popíráte?
M: V roce 2020 měla v analyzovaných pořadech celkovou převahu tehdejší vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM. V roce 2021 se však situace vyrovnala v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny a následnou změnou vlády. Opět zdůrazňujeme, že nelze hodnotit vyváženost vysílání na základě jednotlivých pořadů a zastoupení politiků v nich - zvláště když v některých případech šlo o méně než deset hostů s politickou afiliací za celý rok. Doplňuji, že Rada ČRo materiál, na který odkazujete a na jehož základě jste 11. března zveřejnil další článek, na svém veřejném zasedání pouze "projednala".
Nejedná se o materiál Rady ČRo, ani o analýzu odborníků či analytiků ČRo. Tabulková data uvedená v dokumentu si radní Tomáš Kňourek (nyní již bývalý, pozn. aut.) sestavil sám na základě materiálů ČRo, přičemž je použil zcela výběrově - jak ostatně sám uvádíte. Výpočty pana Kňourka tak značně zkreslují skutečnost, a váš článek, který z těchto dat vychází, stojí na neúplných a chybných předpokladech. Výsledkem je zavádějící interpretace, která neodpovídá realitě a poškozuje dobré jméno ČRo i Rady ČRo. Debata o relevanci těchto dat na jednání Rady ČRo proběhla, přičemž zástupci ČRo poskytli adekvátní vysvětlení. To bylo následně zopakováno ve vyjádření ČRo v březnu 2025, které rada přijala a porozuměla mu.
B: V jedné z předchozích odpovědí mluvíte o mocenském bonusu, předpokládám, že obecně pro vládní strany. Proč ovšem tento mocenský bonus neměly strany ve vládě Andreje Babiše, tedy ANO a ČSSD, jak to ukázal zmíněný materiál, který byl umístěn na web Rady ČR v lednu 2024?
M: Předně je třeba znovu připomenout, že pracujete pouze s výběrem výsledků (zveřejněných na stránkách Rady ČRo po projednání Rady 10. ledna 2024), které nejsou vypovídající za celé období vlády Andreje Babiše a rozhodně nenabízejí komplexní pohled na účast politiků v publicistických pořadech ČRo v tomto období. Pokud jde o vámi uvedené výsledky, tak byly zdůvodněny na tomtéž veřejném zasedání rady, které zmiňujete. Znovu opakuji, že pro období před volbami v roce 2021 sám radní Kňourek na tomto jednání rady na základě svých dat konstatoval, že poměr zastoupení vlády a opozice je standardní.
B: Tvrdíte, že ty počty a zastoupení politických stran, které jsem převzal z materiálů buď ČRo nebo Rady ČRo jsou zkreslené a vytržené z kontextu. Ovšem já nedělám nic jiného, než je zveřejňuji. Proč si vlastně Rada ČRo nechává od rozhlasu posílat tyto materiálu, když jejich data nejsou podle vás vypovídající?
M: Ano, zveřejňujete je vytržené z kontextu a bez dalších nezbytných informací k tomu, aby se údaje daly správně číst. V předchozích odpovědích jsem vám popsal, jakým způsobem se s analýzami pracuje a že při nich hraje roli řada faktorů, například aktuální dění.
B: Chtěl bych se zeptat na počty zástupců SPD, což je strana s 20 poslanci a poslankyněmi. Počty zástupců SPD ve sledovaných pořadech ČRo a ve sledovaném období jsou naprosto zlomkové, v porovnání s ostatními stranami. Je to podle vás v pořádku? Je to dostatečné zastoupení SPD?
M: K této problematice doporučuji si opět poslechnout jednání rady ze dne 10. ledna 2024, kde zaznělo vyjádření zástupců ČRo a rada materiál pana radního Kňourka projednala. Rada si vyslechla zdůvodnění zástupců ČRo a přijala je. Stanovisko rady k materiálu pana Kňourka se nemění. Znovu opakuji, že data o zastoupení politiků ve sledovaných pořadech je třeba číst v kontextu probíhajících událostí, vztahovat je k ochotě a schopnosti strany vyslat své zástupce do pořadů na ČRo.
Například k novému diskusnímu pořadu s politiky Kulatý stůl vysílanému tento týden bylo sděleno, že SPD nevyužije pozvání, protože z kapacitních důvodů kontaktní kampaně nejsou schopni toto místo obsadit, proto byl dán prostor další opozici Pirátům. Je třeba mít na paměti, že ve zmíněných pořadech tvoří zastoupení politiků 20 procent hostů; s tím souvisí i obecně limitní počet osob v kategorii vrcholní politici (SPD nemá senátory, europoslance ani hejtmany. Média tíhnou k přiměřenému střídání tváří, což znamená, že když určitá strana vysílá do médií jen velmi malý počet mluvčích, dochází k tomu, že proti vyváženosti reprezentace strany stojí obava z nadměrné medializace jedné osoby
B: V té reakci na můj článek rovněž Rada ČRo přiznává, že "zadává podrobné analýzy, které mají za cíl poskytnout komplexní a fakticky podložený pohled". Jak často si tyto analýzy zadáváte, a jste nějakou takovou analýzu zadali naposledy? Zveřejníte ji?
M: Rada si pravidelně podle svého uvážení zadává externí analýzy, které zveřejňuje na svých stránkách. V poslední době to byla analýza vysílání ČRo na téma Kvantitativní analýza regionálního zpravodajství vybraných stanic ČRo nebo k předvolebnímu vysílání v roce 2021 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR - říjen 2021.
B: Ale jak můžete z analýzy regionálního vysílání vybraných stanic ČRo získat "komplexní přehled o vyváženosti ČRo"?
M: Rada ČRo aktivně a průběžně kontroluje všechny aspekty vysílání, jak jí ukládá zákon. Součástí této činnosti je i zadávání externích analýz. Neplatí, že jediným úkolem Rady je kontrola objektivity a vyváženosti. Stejně tak není pravda, že se tyto principy vztahují pouze na politické strany nebo že by byly naplňovány pouhým počtem vystoupení. Rada si může zadat analýzu na jakékoli téma a v tomto období se rozhodla pro tento konkrétní typ analýz. Dílčí analýzy jsou však jen jedním z mnoha prvků při posuzování celkové vyváženosti vysílání ČRo.
