Kabinet Petra Fialy (foto) pokračuje v regulování svobod, které si Češi a Češky vydobyli po roce 1989. Po mimozákonném vypínání webů, "pendrekovém" paragrafu "neoprávněné činnosti pro cizí moc" nový legislativní návrh regulace směřuje do oblasti médií. Svoboda médií a svoboda podnikání médií je přitom jedním ze základních pilířů demokratického systému v České republice.
Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) nyní připravuje zákon o mediálních službách, což je transpozice nařízení Evropského parlamentu a Rady EU nazvaného orwellovsky Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten má údajně "zlepšit vnitřní fungování vnitřního mediálního trhu EU", ve skutečnosti rovněž zavádí nové regulace včetně outsourcování cenzury a posuzování samoregulace médií na vybrané neziskové organizace.
Je to tedy klasický akt EU - směs pozitivních (například úprava reklamy, zadávané státními orgány) a vyloženě škodlivých věcí. Jak uvedla analýza Institutu H21: "EMFA zakotvuje povinnost členských států EU chránit nezávislost médií před všemi formami zásahů do redakčních rozhodnutí. Současně s těmito snahami však EMFA a jiná evropská nařízení na druhé straně svobodu médií limitují, když stanovují určitá omezení redakční nezávislosti a svobody projevu poskytovatelů mediálních služeb." (více zde)
Baxův návrh zákona, který se obecně týká televizí, rádií, streamovacích platforem, podcastů nebo vydavatelů periodického tisku, prošel připomínkovým řízením, které by mělo být podle oficiálního informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky ukončeno. Největší kontroverzi vzbuzuje plánované rozšíření pravomoci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která by podle připravované normy měla nově posuzovat připracovaná spojení a fúze na mediálním trhu (netýká se tzv. mikropodniků). Toto spojení či fúzi bude podle nového zákona nutné oznámit radě alespoň 6 měsíců předem. Při posuzování spojení RRTV pak má "zohlednit pokyny vydané Evropskou komisí". Tato nová pravomoc tak významně narušuje svobodu podnikání mediálních subjektů.
Další negativní věc, která narušuje svobodu médií v Česku - RRTV se při svém rozhodování o poskytovatelích mediálních služeb, kteří jsou usazeni ve státech mimo EU (například YouTube), musí podřídit kritériím a stanoviskům Evropského sboru pro mediální služby v případech, pokud tito poskytovatelé "závažným a hrubým způsobem porušují veřejnou bezpečnost" (tento termín evokuje komunistický režim v Československu před rokem 1989, pozn. aut.). To kromě jiného opět omezuje suverenitu Česka při rozhodování o vlastních záležitostech. Novinkou má být i vznik evidence poskytovatelů mediálních služeb, která má vést ministerstvo kultury.
Baxovo ministerstvo však oficiálně odmítá, že by navrhovaný zákon o mediálních službách omezoval svobodu médií v Česku. "Návrh zákona se nedá se rozhodně popsat jako omezení svobody poskytovatelů mediálních služeb a už vůbec ne oslabování demokratického režimu. Naopak. Evropský akt o svobodě médií podporuje pluralitu médií a svobodný přístup k informacím. Oblasti, které vyžadují adaptační úpravu, se týkají mimo jiné definic, které vymezí některé pojmy používané nařízením pro účely českého právního řádu. Adaptační úprava je potřeba také ve vztahu k regulaci práv příjemců mediálních služeb a práv poskytovatelů těchto služeb na mediálním trhu České republiky, stejně jako k upřesnění povinností poskytovatelů mediálních služeb," prohlásila tisková mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
"Jednoduše řečeno, ministerstvo kultury nemůže zasahovat do mediálního trhu. Tím, že se zavádí evidence poskytovatelů mediálních služeb, se ministerstvu kultury nijak neumožňuje zasahovat do mediálního trhu, tato evidence má sloužit k soustředění informací na jednom místě a ke zjednodušení přístupu veřejnosti k informacím o vlastnické struktuře médií, včetně informací o finanční podpoře médií ze strany státu. Kompetence pro RRTV se navrhuje tam, kde to evropské nařízení požaduje. Opět je to za účelem provedení požadavků, kterými se má přispět k pluralitě mediálního trhu, jednak tím, že RRTV bude mít kompetenci vyhodnocovat spojování na mediálním trhu za účelem prevence před koncentrací vlastnictví, která by byla na úkor plurality. V přeshraničním kontextu bude do tohoto posouzení zapojena i Evropská komise a Sbor pro mediální služby," doplnila Malíková.
Vydavatelé připravovanou legislativu hodnotí opatrně, některé pasáže přitom vítají. "Česká unie vydavatelů, stejně jako zahraniční asociace vydavatelů, toto nařízení (míněn EMFA, pozn. aut.) pečlivě sledovala a komentovala již ve fázi vyjednávání v evropských institucích. Taktéž se od začátku podílíme na konzultacích s ministerstvem kultury k přípravě tohoto adaptačního zákona. Z našeho pohledu se tedy u českého zákona jedná zejména o přenesení EMFA do českého právního řádu, kde má ministerstvo kultury málo možností, kde se odchýlit. Naopak oceňujeme, že byla zvolena cesta minimální adaptace a regulace EMFA nebyla dále doplňována a rozšiřována. K návrhu zákona máme určité připomínky, ty se ale týkají spíše legislativně technického řešení, případně terminologického a věcného sjednocení s textem EMFA. V rámci EMFA naopak velmi pozitivně hodnotíme ustanovení čl. 4 odst. 3 až 8, které se týkají ochrany novinářských zdrojů a důvěrné komunikace," komentoval Tomáš Tkačík, předseda správní rady České unie vydavatelů.
Co je zajímavé, u nového zákona o mediálních službách nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace, tato norma má výjimku. "K hodnocení dopadů regulace nebylo přistoupeno z toho důvodu, že nařízení je přímo aplikovatelné a návrh zákona obsahuje pouze stručnou úpravu, která nebude mít rozsáhlé dopady ve smyslu čl. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace," tvrdí Malíková.
