Zájemci o obchodování se starými českými filmy si musí připravit několik set milionů korun. Minimální částka, kterou nový správce balíku 1500 filmů bude muset do státního filmového fondu odvést, je 40 milionů ročně. Ostře sledovaná zakázka přitom bude vypsána na období devíti let. Souhrnná minimální částka je tak 360 milionů korun. Vítěz se rovněž zaváže k digitalizaci určitého objemu filmů ročně. Příslušné koncesní řízení by ministerstvo kultury mělo vypsat v horizontu několika dní.
Nejžhavějšími zájemci o tuto zakázku jsou Ateliéry Bonton Zlín (ABZ) podnikatelů Miloše Petany a Zdeňka Kozáka (dosavadní správce) a Barrandov Studio miliardáře Tomáše Chrenka. ABZ vyprší správcovství na konci roku 2013. Každý rok za prodej práv k filmům získávaly podle zdrojů Borovan.cz provizi ve výši přibližně 15 milionů korun. To je pro ABZ významná částka - kupříkladu v roce 2011 i díky ní skončila v zisku devět milionů korun. O rok dříve to byl plus 7,6 milionu korun. U nového řízení by fee správce bylo předmětem dalšího jednání s ministerstvem kultury.
Kolekce starých filmů zahrnuje hrané a dokumentární snímky, které v letech 1965 až 1991 vznikly na Barrandově a ve zlínské produkci. Jsou mezi nimi takové skvosty jako Markéta Lazarová (na fotce) Františka Vláčila, oscarové Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela, starší filmy Miloše Formana nebo Obecná škola Jana Svěráka.
Příjem z prodeje starých filmů je jedním z několika zdrojů kinematografického fondu. Dalším je příspěvek od komerčních televizí ve výši minimálně 150 milionů korun ročně plus od dalších subjektů. Návrh kinematografického zákona počítal i s příspěvkem ze státního rozpočtu. Prezident Václav Klaus však zákon vrátil do poslanecké sněmovny.
