Čerstvě vyšlé memoáry režisérky Marie Poledňákové by si měli přečíst nejen její fanoušci, ale i ti, kteří její filmy označují za kýč či za vyumělkovanou červenou knihovnu. S kým mě bavil svět totiž dobře, pochopitelně a relativně komplexně osvětluje, proč její snímky vypadají, jak vypadají. Což kupodivu v případě pamětí režisérů není úplným pravidlem. Velkou část filmových situací, příhod, dějových linek totiž čerpala přímo ze svého života, včetně trablů matky samoživitelky (Jak vytrhnout stoličku) či manželského víceúhelníku (Líbáš jako Bůh).
Možná, že vědomí těchto souvislostí by mohlo otupit někdy docela ostrou kritiku její tvorby. Ale S kým mě bavil svět primárně nevznikla a neklade si za cíl jakousi polemiku s recenzenty. Je to svěže a přístupně napsané dílko, které umožňuje několikeré čtení. V první řadě doplnění faktografických střípků kolem vzniku výrazných filmů jako Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny a S tebou mě baví svět. Dále dost plastické vylíčení fungování televizní a filmové tvorby v podmínkách reálného socialismu včetně vzpomínek na teenagerské období Československé televize v 60. letech.
A za třetí, příběh silné tvůrčí osobnosti a ženy, která se dokázala poprat s nepřízní osudy v podobě vztahových karambolů či politických postihů a která to z dělnice v továrně dokázala dotáhnout na nepřehlédnutelnou režisérkou osobnost a úspěšnou podnikatelku. Jako bonus pak lze z knihy vypíchnout pasáž, která poněkud prosvětluje dosud stále tak trochu záhadné okolnosti vzniku dnešní televize Prima. Suma sumárum: přínos pro každého se zájmem o historii české kinematografie a televize.
