V diskografii islandského hudebníka Ólafura Arnaldse se střídají řadová alba s těmi se skladbami k filmům. Obě linie tvorby však byly doposud úzce provázané, lišily se spíše detaily. I na soundtracku k dramatu Gimme Shelter amerického režiséra Rona Krausse nechává Arnalds rozeznít jednoduché skladby obtočené okolo sporých motivů klavíru nebo kytary, jen tu a tam doprovázených smyčci, které (stejně jako na řadových deskách) doplňují vrstvy elektroniky, tenké a křehké jako pavučiny ve větru.
Dotváří prostor, zvýrazňují a násobí dozvuky, lámou ozvěny. Pokud interpretova „tradiční“ poloha působí až staticky, novinka zní dramatičtěji, lemuje ji řada nečekaných zlomů, pracuje tedy s dynamikou stejně jako filmový střih. Činí tečku za dohady, že se obě roviny Islanďanovy produkce až tak neliší, a tyto světy odděluje. Oba jsou naštěstí stejně zajímavé. Arnalds vystoupí naživo na letošním festivalu Colours of Ostrava.
