Invenční americká kapela Mastodon, která znamenitě kombinuje psychedelii, moderní hard rock a progresivní metalové elementy, se ocitla na kreativním rozcestí. Je jasné, že předchozí dvě alba Crack the Skye (2009) a The Hunter (2011) patří k absolutním vrcholům chlapců z Atlanty a jako takové v podstatě zcela vyčerpaly dosavadní hudební koncept. Aby se Mastodon pohnuli dál, potřebují další silné impulsy a vytýčení nové cesty.
Tu však aktuální album Once More 'Round the Sun jen lehoulince naznačuje, načrtává, místo aby se po ní odvážně vydalo. Novinku je tak třeba brát jako několikaletý dozvuk předešlých skvělých nahrávek a možná až příliš jasnou sázku na jistotu. Ano, kapela si tu pohrává s dynamikou, aranžemi, tu přeskupuje a obohacuje dosavadní mixturu jednotlivých žánrových elementů. Stále však - v kontextu předchozího muzikantského vývoje - zůstává na svém písečku, osm z deseti riffů či pasáží u pozorného posluchače rezonuje vzpomínkami na dosavadních pět alb Mastodon.
Abychom byli spravedliví: Once More 'Round the Sun je stále skvělá a muzikantsky poctivá deska, která je nabitá spoustou silných momentů a skladeb a která se pyšní vynikajícím zvukem. Na to jsou Troy Sanders a spol. příliš nadanými a zkušenými hráči, než aby z ruky dali polotovar. Jenom prostě laťka kvality je nastavena dosti vysoko. A navíc zde funguje známý Mastodon-efekt: všechny hudební poklady se vyjevují postupně a teprve po delším čase, když má posluchač desku zarytou pevně pod kůži. Většina konzervativních příznivců bude spokojena, ti zbylí budou doufat, že Mastodon ještě neřekli poslední slovo.
