Jedna z nejlepších "neobjevených" britských kapel Amplifier se nevzdává a díky stabilně kvalitním nahrávkám a zajímavému hudebnímu mixu někde na pomezí Soundgarden, Motörhead, Pink Floyd a Tool se pomalu posunuje v srdci rockových fanoušků stále vzhůru. Aktuální novinka Mystoria by mohla Amplifier katapultovat o pořádný kus. Na rozdíl od předchozího alba Echo Street (2013), které se z velké části dotvářelo a vymýšlelo přímo ve studia, přišli Sel Balamir a spol. na nahrávání perfektně připraveni s hotovým materiálem v kapse.
To jim umožnilo Mystorii nahrát ve studiu v podstatě naživo a na desce je to řádně znát. Na jednu stranu si zachovává spontaneitu a energii živého hraní, která místy přechází v hardrockovou syrovost z počátku 70. let , na druhou stranu jistota v podobě již vyzkoušených a vybroušených songů umožnila kapele více experimentovat - nejen s náladou, aranžemi, ale třeba i s inspiračními zdroji, viz například nezvyklá "ska" píseň Cat´s Cradle. Mystorie je dospělá nahrávka kapely, která nerada vyšlapanými cestičkami, byť nezapře kořeny u (především) britských rockových ikon.
Z každého tónu čiší nespoutaná hravost (místy až divadelní infantilita), přemíra nápadů a vtípků, tolik typické pro Amplifier. Tak vypadá pestrý a inteligentní rock pro náročné, současně talent Sela Balamira na silné netuctové hitovky z Amplifier dělají aspiranta na vyklizené pozice Placebo nebo Muse. Moc bych jim to přál.
