Satelitní platformy Skylink a CS Link, které provozuje lucemburská M7 Group, podle všeho v Česku narazily na strop růstu zákaznické báze. Tahounem zvyšování příjmů se tak stal nepříliš populární servisní poplatek a navyšování počtu předplatitelů. Ve hře by mohlo být i zvýšení placené nabídky. „V loňském roce se růst našich tržeb pohyboval někde nad 10 procent,“ uvedl člen představenstva M7 Group Jaromír Glisník.
B.: Některé vaše předplatitele jste možná zaskočili a nepotěšili zvýšením servisního poplatku od 1. dubna - měsíční cena se zvýšila ze 33 korun na 55 (plus 67 procent) a roční ze 498 na 935 korun (plus 88 procent). Jak na to zákazníci zareagovali, jak velké procento z celkového počtu cca milionu bezplatných karet odpadlo?
Bezprostřední reakce zákazníků je poměrně malá, na hodnocení velikosti odpadu je ještě brzy. U těch, kteří platí poplatek měsíčně, to budeme vědět do konce května. Většina našich zákazníků ale platí poplatek na rok nebo dva dopředu.
B.: U poplatků, zavedených poprvé v září 2012, se uváděl odpad cca 10 procent.
Dnes je to již kolem 15 procent. Je ale pravda, že mezitím k nám přišli noví zákazníci.
B.: Máte již spočten roční výnos čistě tohoto kroku? Skylink a CS Link měl v Česku na konci loňského roku 1,25 milionu aktivních karet, z toho několik desítek procent placených. Servisní poplatek by se mohl týkat méně než milionu karet.
(Tyto informace jsou připraveny pro předplatitele Borovan.cz v placené sekci)
B.: Budete ten servisní poplatek v budoucnu opět zvedat nebo je nyní na té hladině, kde jste ho chtěli mít?
Při zavedení servisního poplatku v roce 2012 jsme deklarovali, že ho nebudeme dva roky zvyšovat. Nakonec jsme ke zvýšení přistoupili po více než dva a půl roce. Jedinou výjimkou byl nárůst vyplývající z oslabení české koruny. Nemá smysl zvyšovat poplatek v malých krocích, protože náklady s tím spojené jsou vysoké. Lepší je nechat poplatek na nějaké úrovni a pak ho zvýšit o větší částku. Současná výše poplatku pokrývá s nějakou rezervou momentální náklady. Neustále však vznikají náklady nové, televizní trh je v pohybu. V tuto chvíli si ale nejsem vědom ničeho, co by mělo výši poplatku ovlivnit dále nahoru.
B.: Není tajemstvím, že prostřednictvím poplatku na zákazníky rovněž přenášíte peníze, které od vás chtějí komerční stanice Nova, Prima atd. za šíření svých programů. S kým M7 doposud uzavřela dohodu? A je ten servisní poplatek vyšší než peníze, které po vás chtějí komerční stanice?
Nový fenomén, který nyní vstupuje do hry, je HD vysílání. Komerční vysílatelé sice chtějí od operátorů inkasovat peníze, ale operátoři nejsou ochotni jim je dát vzhledem k existenci DVB-T, volného vysílání. Tam vysílatelé dávají své programy zdarma. To je problém, chtít peníze za něco, co je k dispozici zdarma. Na druhou stranu, televize investovaly do HD techniky, vznikl zde nový produkt – HD vysílání, který běžně zdarma není. A je fér za něco takového platit, protože HD vysílání není bez nákladů. HD vysílání stojí jen o trochu více než SD. Z dlouhodobého hlediska nemá smysl vysílat SD, pokud budou mít všichni HD přijímače. Abychom zákazníky motivovali k pořízení HD přístrojů, tak již pět let na vlastní náklady vysíláme HD signál Novy, Primy a desítek dalších HD programů. My jsme otevřeně deklarovali, že HD chceme dělat. Jiná cesta není, těžko jinak konkurovat službě, která je bezplatná.
B.: Takže jste vysílatelům kývli na jejich požadavky ohledně poplatku za vysílání?
Tyto dohody byly uzavřeny loni v listopadu. Je to pro nás další náklad.
B.: Kolik zákazníků vlastně HD programy sleduje?
Nemáme evidenci o tom, jaké přijímače zákazníci mají. Odhadujeme, že v Česku má HD přijímač mezi 75 až 80 procenty našich zákazníků. Na Slovensku je to nižší číslo, okolo 70 procent.
B.: Vzhledem k nákladnému souběhu obou distribucí je nasnadě otázka, kdy dojde k ukončení SD vysílání?
Česká televize deklarovala, že na satelitu ukončí SD vysílání k 30. červnu 2016. Komerční vysílatelé jdou pochopitelně stejnou cestou.
B.: Ještě k tomu počtu zákazníků. Nedávno jste oznámili, že se blížíte dvoumilionové hranici (ČR+SR), na začátku roku 2013 jste však byli u počtu 2,5 milionu aktivních karet. Co stojí za tím klesajícím trendem?
V tom počtu 2,5 milionu bylo 200 tisíc karet nefunkčních. O tom, zda jsou či nejsou aktivní jsme se dozvěděli v okamžiku zavedení servisního poplatku. Tím pádem jsme vyčistili databázi od mrtvých karet.
B.: I tak došlo k mírnému poklesu.
K jednorázovému poklesu došlo v letech 2012 a 2013 právě kvůli servisním poplatkům. Pokud srovnáme konec roků 2013 a 2014, tak jsme zhruba na stejném počtu aktivních karet. Dá se říci, že jsme dosáhli určitého stropu. Skylink rostl v době, kdy vysílání DVB-T nebylo všude dostupné a tam, kde bylo dostupné, nebyly všechny programy.
B.: Takže nyní se soustředíte na obsluhu stávajících zákazníků?
Daří se nám postupně zvyšovat počet zákazníků, kteří mají placené balíčky. Když M7 Group na konci roku 2011 kupoval Skylink, tehdy placená nabídka dosahovala 15 procent všech karet. (Další informace viz placená sekce)
B.: Provozovatel Skylinku a CS Linku z prodeje karet inkasuje solidní sumu, jak se tyto peníze dělí mezi jednotlivé články prodejního řetězce?
Pokud rozdělíme cenu karty podle příjemců peněz, tak Skylink/CS Link byl donedávna na čtvrtém místě. Před ním byl stát, tedy DPH, prodejce a distributor se svou marží a společnost Irdeto. Marže Skylinku a CS Linku vlivem silného konkurenčního boje před rokem 2011 postupně klesala. Karty se běžně prodávaly za ceny pod 1500 korun.
B.: Opravdu? Prodejce má na marži více než Skylink?
Donedávna měl. Zavedením servisního poplatku jsme to dramaticky změnili. Na druhou stranu, například na Slovensku se skoro 50 procent poplatků vybírá přes prodejce, kterým vyplácíme provize.
B.: Kde jsou pro vás ještě možnosti získání dodatečných příjmů?
Kupříkladu cenu placené nabídky jsme nezvyšovali velmi dlouho. Když uvážíme, že náklady neustále rostou, tak poměr cena/výkon pro zákazníky narostl.
B.: Plus můžete ušetřit náklady vypnutím SD.
Ušetří zejména vysílatelé. Česká televize, Prima.
B.: Jak Skylinku a CS Linku dopadl z finančního hlediska rok 2014?
(Podrobnější informace viz placená sekce Borovan.cz)
B.: Takže stagnaci zákazníků jste vyrovnali nárůstem poplatků a předplatitelů?
Ano. Řekl bych, že zákaznická báze se stále zkvalitňuje, máme více zákazníků, které platí více služeb.
B.: Jste v zisku?
O zisku se nedá mluvit. Investor firmu koupil a ta investice se musí zaplatit. Účetně jsme ale samozřejmě v plusu.
B.: Jak se loni změnil satelitní trh a jaké změny očekáváte letos?
Milník byl určitě nástup streamovacích služeb, byť se nedá říci, že by měly dopad na masový TV trh. Zajímavý je postupný přesun sportovních práv, například formule 1, na placené programy. Hlavním problémem provozovatelů placených sportovních stanic je ČT Sport, která bezplatně vysílá ty nejatraktivnější sportovní události – mistrovství světa v hokeji, ve fotbalu, olympijské hry.
B.: Ohrožuje vás nástup služeb typu O2TV nebo Mobilní televize od T-Mobile? Plus nástup streamovacích knihoven, ať již je to HBO Go nebo Horizon/MyPrime od UPC?
Je to faktor, který musíme brát v úvahu zejména pro budoucnost, jakkoliv to dnes představuje zanedbatelný podíl na trhu. Ale není třeba pochybovat, že za dva tři roky počet jejich zákazníků bude významný. Něco podobného bychom chtěli nabídnout zákazníkům již v letošním roce. Typově půjde o podobnou službu jako O2TV, od určité úrovně nabídky půjde o placenou službu. Zákazník ji bude moci využít na čtyřech přístrojích. Vlastně podobné služby poskytujeme předplatitelům již dnes, například v prémiovém balíčku HBO nabízíme HBO Go. Zákazníci to využívají, jedná se však o velmi minoritní část.
B.: Kdy vaše služba odstartuje a má již nějaké obchodní jméno?
Chtěli bychom s ní přijít letos na podzim, směřujeme na předvánoční trh. Brand doposud nemáme.
B.: Vaše služba bude fungovat paralelně vedle HBO Go a podobných?
Zpočátku paralelně, později by měly být zintegrovány do jednoho prostředí.
B.: Kolik bude stát?
Budeme se řídit trhem, nechceme být dražší, ale ani levnější. Velmi pravděpodobně bychom se měli vejít pod sto korun měsíčně. Zákazníkům s dražšími balíčky budeme dávat mobilní televizi bezplatně jako bonusovou službu.
B.: Ruku v ruce s mobilní televizí chcete na trh uvést hybridní set top boxy, které budou kombinovat lineární vysílání a internetové archivy. Můžete o tom říci něco bližšího a kdy by tak mělo nastat?
Hybridní set top box umožní příjem podstatně širší nabídky, protože do ní budeme moci zařadit i programy, které nebudeme distribuovat přes satelit. Zejména v segmentu minoritních žánrů. Tyto programy mají cca 20 tisíc diváků, jejich distribuce je mnohem efektivnější přes internet než přes satelit. Viaccess je součástí tohoto projektu, je to systém podmíněného přístupu podobně jako Irdeto, kterým se chrání satelitní vysílání. Tato služba přijde na trh až po mobilní televizi. V létě se spustí v Nizozemsku a je možné, že se objeví nějaké dětské nemoci.
B.: Kdo je pro vás největší konkurence, terestrická platforma či kabelové sítě?
Jednoznačně terestrika. Kabeláři rovněž. Nám se kdysi podařilo získat řadu zákazníků v panelových domech, což je absurdní. Kabeloví operátoři této cílovce mají v rámci vybudované infrastruktury možnost nabídnout řadu služeb, které my neumíme. Internet, telefon. Je malým zázrakem, že satelit na tomto trhu dokáže konkurovat kabelovým sítím.
B.: Jaký dopad na TV trh bude mít podle vás vstup Lama Energy Group ropného magnáta Petra Lamicha do Digi TV?
To bylo velké překvapení. Dlouho jsem tomu nevěřil, myslel jsem si, že je to nějaké nedorozumění. Není mi v kontextu jejich podnikání moc jasné, co budou s Digi TV dělat.
B.: Vám byla Digi TV nabídnuta? Měli jste zájem?
Před časem jsme jednali o akvizici české dcery Digi TV, nakonec jsme se nedohodli na ceně.
B.: Poohlíží se M7 po nějakých nových trzích? V tuto chvíli jste přítomni v Rakousku, Maďarsku, Belgii, Německu, Nizozemsku, Slovensku a v Česku.
Máme opravdu zájem o akvizice, ať již v nové zemi nebo o nové služby v zemi, kde již jsme přítomni. Naši investoři by rádi rozšířili portfolio. Rozjednaných projektů je mnoho, zatím se nedá prozradit nic bližšího.
