Ne-zcela-přesvědčivé novinky zásadních jmen doprovází kilometrové diskuze. Čím konzervativnější je posluchačské zázemí interpreta, tím větší váhu v nich mají hlasy, že i slabší nahrávka je přeci součástí hry. Jak ale zacházet s albem, které není ani tak špatné, jako až únavně se točící okolo formule "ale to vše už tu bylo!!"?
Navíc u skupiny, jež pro celou generaci posluchačů ztělesňovala v hudbě progresivitu, až si její logo ve vyhroceném stavění elektronické tvorby do protikladu k rockové za štít vzala řada kulturních publicistů (české nevyjímaje)?
Novinka Born in the Echoes britského tanečního dua The Chemical Brothers ukazuje, že padesát minut po okraj naplněných již slyšeným, důvěrně známými postupy i zvukem, mnohočetnými klišé i absencí jakéhokoli překvapení, dávno není atribut vyhrazený jen nahrávkám rockových dinosaurů. Múzy byl spravedlivé, nadělily stejně raverům i bíťákům. Bič ustrnutí a vyhoření se nevyhýbá ani jménům, která platila za ta nejvíce vpřed hledící a táhnoucí. I s mašinkami namísto kytar občas musí natočit nové desky coby záminky k turné se starým repertoárem.
