Landův zábavný mystifikačně-mediální projekt Žito konečně našel svůj odraz v ucelené hudební produkci. Velká část novinkového alba s identickým názvem Žito je už přitom fanouškům důvěrně známá. Daniel Landa již v uplynulých letech zveřejňoval samostatné písně (Šmouha, Uruz nebo Lagu) k jednotlivým "kejklím". Celková kolekce 12 skladeb zastihuje rockového písničkáře ve střídavé formě - energické a odsýpající hity jsou střídány vycpávkami včetně starého uslzeného cajdáku Bývali Čechové od Jana Nepomuka Škroupa.
Tedy v podstatě nic nového, s podobným modelem se posluchač setkal i u Neofolku, 9mm argumentů nebo Konce. Jestliže Landa prohlašuje, že skladby na novinku vznikaly teprve v momentě, kdy konečně přestal cítit tlak hudebního byznysu na termíny (mezi předposledním Nigredem a Žitem zeje šestiletá pauza), není tu nic, co by svědčilo o opaku. Z nahrávky čiší pohoda a snaha vyzobat z dosavadní hudební kariéry ty nejlepší momenty a přetavit je na čerstvou energii (viz ska prvky ve Šmouze nebo valivý nářez se vznosným refrénem Uruz).
Pokud ale na nahrávání Žita byl dostatek času, v tom případě dvakrát škoda, že u procesu nestál zkušený externí producent (v bookletu aspoň žádný napsaný není). Nějaká "těžká" váha typu Ondřeje Soukupa, která by z předloženého materiálu dokázala vymáčknout ještě intenzivnější energii a která by dokázala učesat některé aranžérské kostrbatosti. Obzvláště kytarovým linkám Tomáše Varteckého by slušely mnohem nápaditější a pečlivější přístup a důstojnější pozice, než hlukové stěny kdesi v pozadí.
