Přestože dlouholetou spolupráci producenta Ricka Rubina a funkrockerů Red Hot Chili Peppers lemovala řada uměleckých úspěchů a miliony prodaných hudebních nosičů, oběma stranám bylo jasné, že jednou musí přijít konec. A to především z důvodů hledání nových inspirací a nových cest z desítky let vyježděných kreativních kolejí.
Dá se říci, že Rubin byl jedním z hlavních strůjců úspěchu RHChP (celkem spolu za dvacet let do roku 2011 udělali šest desek). Rubin na počátku 90. let dokázal z rozevláté party kolem frontmana Anthony Kiedise vymáčknout nový převratný zvuk a celou kapelu posunout do mainstreamovějších vod, aniž by přitom ztratila rockovou energii a švih.
Na novince se na postu producenta poprvé představuje Danger Mouse, hudebník, který na rozdíl od rockového Rubina pohybuje přeci jen více v popových vodách (spolupráce s Gorillaz, Norah Jones nebo Electric Guest). A stejně jako u Rubina jsou jeho nápady na desce výrazně čitelné/slyšitelné, a to již jen proto, že se mu při vstupu do nahrávacího procesu podařilo Red Hoty přesvědčit k překopání již vytvořeného materiálu na celou desku.
The Getaway se dá označit za nejpopovější, nejintimnější a nejniternější nahrávku RHChP, nový přístup však naštěstí nedokázal poničit podstatu hudebního ksichtu kapely. Posluchač stejně jako na předchozích albech dostane plnou porci netuctových hitů na pomezí popu a rocku, přitom s jasným rukopisem RHChP. Samozřejmě, občas se kapela nevyhnula opakování sama sebe, The Getaway je však dalším důkazem nadprůměrné autorské potence a originality kalifornské čtveřice.
