Ještě do druhého dílu (2006), možná třetího, bylo možné animovanou sérii Foxu Doba ledová považovat za svěží dílko s výbornou animací, nápaditým příběhem a řadou dobrých, neokoukaných vtipů, zkrátka za dobrou zábavu pro celou rodinu. Od trojky (2009) ale úroveň pomalu klesá a aktuální pětka sráží laťku kvality a zajímavosti pořádně dolů.
Doba ledová: Mamutí drcnutí je až moc předvídatelná filmová show, divák předchozích filmů dokáže většinou odhadnout, v kterém okamžiku a přibližně jakého typu přijde fór. Celá zápletka je přitom dost nešťastně promíchána se sci-fi (vesmírná loď), astronomií (planety a meteority) a katastrofickým žánrem. Řadu dějových obratů, sekvencí a dialogů (například jak pomocí fyziky odvrátit letícící balvan z vesmíru) menší divák nemá absolutně možnost pochytit a porozumět vyprávění.
K tomu se přidal i vážný podtón v podobě rodinných trablů mamutí rodinky Manny, Ellie a Broskvičky. Zábavu tak pro dětského diváka obstarává s vypětím sil veverčák Scrat, který se i s unikajícím žaludem dostává v létajícím talíři do vesmíru. Na jeden z nejočekávanějších animáků letošního roku je to trochu málo: možná, že odchod původního režiséra Carlose Saldanhy po třetím filmu nebyl úplně ten nejlepší nápad.
