Matthew McConuaghey si do herecké filmografie může připsat další skvělou kreaci. Poněkud otylý, proplešatělý, přízemně živočišný, upocený, rtuťovitý, umíněný a nepříliš komplikovaný, svým způsobem dost nepříjemný parťák, s kterým by moc lidí nechtělo zajít na pivo, a přesto jeho zlatokop Kenny Wells diváky přiková k plátnu. A to díky kombinaci výborně napsané role, až nepříjemně autentické masky a McConaugheyho soustředěnému výkonu, jehož součástí je i nebývalá práce s vlastním tělem.
Člověk, který cca před čtyřmi roky zahrál na smrt nemocného hubeňoura v Klubu poslední naděje, nyní ve Zlatu pořádně přibral. To vynikne zejména v několika "nahých" scénách, ve kterých McConaughey nemá na sobě ani ponožky (spoiler). Rozdíl mezi oběma polohami jsou desítky kil živé váhy - klobouk z hlavy dolů.
Z filmového hlediska nabídne Zlato svižně odsýpající příběh, který se volně inspiruje skutečným (údajně největším) skandálem v novodobé těžbě zlata z 90. let. Tehdy kanadská prospektorská firma Bre-X oznámila, že v Indočíně objevila obří ložisko zlata, což akcie firmy katapultovalo do enormních výšin. Průzkumné vzorky byly poté označeny jako podvod.
Režisér Stephen Gaghan (Syriana, Traffic - nadvláda gangů) spolu se scenáristou Johnem Zinmanem (Lara Croft - Tomb Raider, Černá listina) otázku viny a morální dilemata s výjimkou závěru filmu příliš neřeší, spíše se soustředí na drobnokresbu průměrného člověka "od vedle", kterému znenadání spadne do klína pořádný balík peněz. McConaughey beze zbytku využil a "zaplnil" široký prostor ve filmu, což z velké části přebije i absenci výraznějších nápadů ve scénáři a místy až příliš konvenční styl vyprávění.
