Tak nepovedený start nějaké sci-fi, fantasy, komiksové atd. filmové série tu již dlouho nebyl. Minimálně od Jupiter vychází (2015) nebo spíše až od Eragonu (2006). Přehršel nezajímavých, ledabyle načrtnutých či podivně jednajících postav, odbytá zápletka, místy přešlehaná a místy naopak nedotažená, snímek nepřinášející do zfilmovaného DC Comics vesmíru žádnou novou kvalitu či nápad. Naopak divák má po většinu času pocit již někdy viděného (viz například zpomalovačky v bojových scénách). Těch 141 minut je pravdu dlouhá doba.
A přitom studio Warner Bros. mělo v rukou spoustu trumfů. Režisérku Patty Jenkins, která se v roce 2003 blýskla filmem Zrůda o masové vražedkyni Aileen Wuornosové. Nebo příběh, ve kterém hlavní role hrají především ženské postavy. Jenže ty se nakonec ukázaly největší slabinou Wonder Woman. Ve scénáři Allana Heinberga, který doposud psal hlavně pro televize, nemá většina amazonských bojovnic daleko k plakátové karikatuře. K nekompromisní ranařce, která ale zaujme především sličnou tváří a sexy postavou. A která nemá nic, co by ji činilo alespoň trochu zajímavou, nepředvídatelnou. Bohužel se to týká i hlavní hrdinky v podání krásné, nicméně nepříliš charismatické Gal Gadot.
Z celého panteonu tak paradoxně nejlépe vyjde hlavní mužská postava ztvárněná Chrisem Pinem. Ale i v "chlapech" se Heinberg pořádně vyřádil, viz zlounský německý general jak z nějaké britské brožurky nebo bizzarně sestavené komando zachraňující svět (zamyslel se někdo nad podivnou postavou pseudosnipera?). Celou tu kulhající skrumáž korunuje chaotický závěr, postrádající jakékoliv napětí či překvapivý moment. Škoda.
