Je opravdu lhostejné, zda oznámení novinky až v okamžiku vydání pilotního singlu v den zpěvákových šestašedesátých narozenin bylo skutečně překvapením pro fanoušky anebo důmyslnou marketingovou strategií. The Next Day totiž patří k vrcholným nahrávkám Davida Bowieho, interpreta, který za více jak čtyřicet let umělecké dráhy vystřídal mnoho poloh.
Novinka se vrací spíše k těm tradičnějším, s elektronikou experimentující tvorba devadesátých a nultých let zde absentuje. Střídá se zde Bowie -popová hvězda osmdesátých let s Bowiem-rockerem ze sedmdesátek a především s neustále po novém a netradičním pošilhávajícím Bowiem z „berlínského“ období. Na vrcholnou desku Heroes (1977) novinka neodkazuje jen obalem – přímou parafrází jeho titulní strany – ale i vyrovnaností obsahu. Sečteno podtrženo: jeden z mála návratů, které mají smysl.
