V globální kinematografii začíná evidentně platit nové pravidlo: Čím více film obsahuje levicové progresivistické ideologie (nejrůznější kvóty pro hlavní postavy, woke výstřelky atd.), tím je film hloupější a nudnější. Divák by měl vědět, že nová parta superhrdinů Marvelu Eternals je progresivismem napěchovaná až na půdu hodně vysokého mrakodrapu.
Stačí si jen vzít hlavní hrdiny - takže tu máme pět žen, pět mužů, ta úzkostlivá přesnost je až dojemně úsměvná a strojově těžkopádná. Z celkového počtu jedna Asiatka, jeden Asiat, jeden Pákistánec, minimálně jeden homosexuál, jedna superhrdinka, která je hluchoněmá atd. Jsme opravdu jen kousek od okamžiku, kdy velká studia do boje pošlou jako superhrdinu/-nku legendární lesbickou, jednonohou černošku.
Je jen logické, že uprostřed hromobití ideologie a plnění nejrůznějších nároků angažovaného umění nebyl moc čas na filmařinu. Od slabého, povrchně nahozeného příběhu, přes nevěrohodné zvraty až po jednoduchou, zkratkovitou stavbu a prokreslení postav. Jaký to propad od skvělého Logana: Wolverina (2017), který nastavil vysokou laťku kvality, jak se dá postavou superhrdiny pracovat. Je skutečně úsměvná představa, že by kdokoliv z nových superhrdinů Eternals sám utáhl svůj sólo film. Možná s výjimkou Ikarise (Richard Madden). Je dost pravděpodobné, že to studio napadlo, ale pokud to bude podobná slabota, tak diváci v kině usnou. Ach kdeže časy Avengers a X-Menů jsou!
Celá nová superhrdinská parta je pro Marvel kvalitativní krok vzad a jediné, co je na této situaci skutečně zajímavé, jak a zda si Walt Disney s propadem kvality u jednoho ze svých hlavních byznysových koňů poradí.
