Rychlý spád, efektně vystavěné podfuky, silné obsazení a solidní herecké výkony - to jsou největší klady filmu Podfukáři režiséra Louise Leterriera (nepříliš zdařilé snímky Neuvěřitelný Hulk a Souboj Titánů). Naopak film trochu kulhá tam, kde by při takto rozehraném příběhu měl být nejsilnější - totiž v chytře vystavěném scénáři s rozuzlením, které vám vyrazí dech. Nestalo se tak zcela.
Skupina iluzionistů Four Horsemen předvádí barnumsky vystavěné divácké show, které jsou na druhý pohled náročnými a sofistikovanými bankovními loupežemi. Hlavní dějovou linií je však ve skutečnosti široce rozehraná odplata za dávnou křivdu. Jednotlivé vrstvy se navzájem prolínají, překrývají a splétají (tato stavba trochu připomíná britský seriál Podfukáři), jeden podfuk přebíjí druhý (a to ještě neberu v potaz, že film obecně je určitý druh "podfuku"), aby v závěru poněkud vyšuměly do ztracena. Jakoby ve finále na pódiu někdo zhasl polovinu žárovek.
Již podpis pětice autorů na scénáři dává tušit, kde se asi ztratilo kouzlo slibně rozehraného příběhu. Při takovém počtu je náročné udržet tvar a jednotnou linii, nepřeplácat děj zbytečnými odbočkami a vsuvkami. Na druhou stranu Podfukáři patří bezpochyby do té lepší poloviny blockbusterů, která pobaví, čas od času příjemně překvapí a potěší hereckými kreacemi (opět výborný Jesse Eisenberg). Jako sympatická letní zábava Leterrierův film bezpochyby boduje.
