Není pochyb o tom, že režisér a scenárista Adam Sedlák patří k největším a nejprogresivnějším (zde slovo bez politických konotací) talentům české kinematografie současnosti. Online seriál Semestr a filmový debut Domestik jej vydělily do úzké skupinky českých filmových tvůrců, kteří o tvorbě přemýšlejí moderně a do hloubky, disponují množstvím neotřelých kreativních nápadů a nebojí se jít po nevyšlapaných cestách. Novinka Banger Sedlákovu výsadní pozici jen potvrzuje.
Příběh jednoho (hodně zběsilého) dne tak trochu obskurní existence na pomezí drogové scény, rapperského mainstreamu a světa sociálních sítí se hodně vymyká z klasické produkce českého kinematografie a jako jeden z mála cílí na tuzemské mladé publikum. Co zaujme hned na první pohled, je způsob snímání (kamera Dušan Husár) - celý film byl kompletně natočen na mobilní telefon jako jeden z prvních v Česku (tvůrci tvrdí, ze první, autor textu má echo minimálně o jednom dalším titulu). To hodně definuje estetiku, atmosféru celého Bangeru.
Nikoliv samoúčelné, ale funkční nervní, roztřesené záběry zvyšují vedle svérázného žargonu/hantýrky hlavních protagonistů dojem autenticity a vtahují diváka doprostřed děje na pomezí frašky, komedie a dramatu. Na plátně přitom v hlavních rolích excelují Adam Mišík a Marsell Bendig, coby hudební Pat a Mat, snažící se prorazit v českém rapu. Fajnšmekři a znalci kontextu uznale přikyvují nad řadou odkazů a užití skutečných postaviček tuzemského cirkusu, vtipně zakomponovaných do celého příběhu (sochař David Černý, "ekonom" Tomáš Sedláček, pornohvězda Stacy Cruz atd.). Vše podáno svěže, nápaditě, syrově a hlavně uvěřitelně, včetně funkčního závěru.
Psát o Bangeru coby osvěžujícím závanu v zatuchlých vodách českého filmu je málo. Tohle je vzácný doušek živé vody, který by mohl trochu rozpohybovat poněkud umírajícího živočicha, tedy český film.
