Účastníci zasedání volebního výboru parlamentu ČR (zabývá se kromě jiného i mediálními záležitostmi) tento čtvrtek si připadali jako v Jiříkově vidění. Jen výjimečně vyhřezne tak zřetelně a tak odpudivě brutální rozpor mezi tím, co někteří politici říkají a tím, co ve skutečnosti činí.
Na programu výboru byla kromě jiného "aktuální opatření vlády v boji proti šíření dezinformací" (pomiňme, že neexistuje definice, co je dezinformace). Ta jsou zatím ponejvíce shrnuta v mlhavém, nejasném a rozpracovaném Akčním plánu čelení dezinformacím (příšerné slovo "čelení"), který kromě jiného zahrnuje myšlenku vytvořit zákon na blokaci určitého online obsahu nebo doplnit trestní zákon o trestnost záměrného šíření dezinformací (opět, stále nevíme, co je dezinformace). Což na první pohled zní bohulibě a potřebně, ve skutečnosti se však jedná o jedno z nejvážnějších ohrožení polistopadových svobod.
Ačkoliv se vládní poslanci výboru (a další vládní politici) stokrát zaklínali, že jsou stoupenci svobody slova a rozhodně jsou proti cenzuře, platí to, co ve skutečnosti konají nebo čemu vyslovují podporu. Výše uvedený plán, přesněji řečeno řada jeho částí, jasně směřují k vytvoření něčeho, co má všechny znaky cenzury. Jestliže něco vypadá jako cenzura, působí jako cenzura, funguje jako cenzura, pak to JE cenzura. Podivná prohlášení těchto poslanců tak jsou prvotřídním pokrytectvím nebo spíše připomínají orwellovský doublethink (schopnost udržet v mysli dvě protikladná tvrzení a obě z nich akceptovat).
Co je to cenzura? Nejlepší definici má po ruce legendární profesor Jan Jirák, který vychoval několik generací českých novinářů a mediálních pracovníků: Regulace informací je cenzura. Tečka. Vládní koalice nebo její významné části včetně vládního zmocněnce pro dezinformace Michala Klímy (na fotce zcela vpravo) prostě na regulaci informací pro občany (jinými slovy cenzuře) bezpochyby pracují. Ostatně to bezelstně přiznal i na výboru přítomný náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík (Pirátská strana), když mluvil o tom, že vláda chce omezovat dosah těch nesprávných věcí. To je regulace informací alóbrž cenzura.
Zbývá to dodat, že podle nejdůležitějšího zákona České republiky, tedy ústavy, je cenzura protiústavní: "Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Cenzura je nepřípustná." Smutné je, že podle reakcí vládních poslanců z volebního výboru parlamentu to vypadá, že v tuto chvíli nikdo z nich nemá dostatek inteligence či odvahy, aby se nastupující cenzuře a možnému narušení české ústavy postavil.