Evropské vlády čím dál častěji nastavují financování veřejnoprávních médií - televize, rozhlasu - přímo ze státního rozpočtu formou nějaké typu daně. Vyplývá to z čerstvé studie "Veřejnoprávní média - inspirace změnou", kterou vypracovala společnost Datarun.
"Nejen kvůli obtížném prosazování růstu poplatků a rostoucímu počtu neplatičů je trendem posledních let v Evropské unii změna způsobu financování veřejnoprávních médií. Z poplatků se nejčastěji přechází na některou formu daně (viz obrázek, pozn. aut.). V posledních letech poplatky zrušilo Slovensko, Francie, Švédsko, Norsko, Dánsko, již dříve Nizozemsko, Belgie a Island. Ze státního rozpočtu v současné době platí svá média 17 zemí Evropské unie," uvádí studie, kterou prezentovali Vladimír Piskáček a Michal Půr z Datarun.
V České republice jsou Česká televize a Český rozhlas financovány ze dvou zdrojů - z koncesionářských poplatků, které jsou stanoveny zákonem, a z podnikatelské činnosti. V případě ČT aktuálně domácnosti platí 135 korun měsíčně, pokud mají televizní přístroj, a u ČRo je to 45 korun na domácnost a měsíc (pokud mají rozhlasový přístroj). Vládní koalice před několika měsíci představila novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, která počítá s navýšením poplatků za ČT na 160 korun na měsíc a domácnost. Poplatek na Český rozhlas se podle návrhu má navýšit na 55 korun na měsíc a domácnost.
Významně se mají zvednout rovněž poplatky pro právnické osoby, bude se to týkat každé firmy nad 5 zaměstnanců. Zároveň se má změnit definice poplatníka - nově by se měl poplatek platit z jakéhokoliv přístroje, schopného přijímat a reprodukovat televizní signál nebo rádiové vysílání. To znamená i z mobilu nebo z počítače. Ministr kultury Martin Baxa zároveň navrhuje, aby roli veřejnoprávních médií ve společnosti vymezil nový dokument ve formě jakési charty či vyhlášky, který by se průběžně zpřesňoval.
Podle Baxy by v případě schválení novely ČT měla získat dodatečných 1,412 miliardy korun a ČRo nových 626 milionů korun. Návrh novely vzbudil silný odpor komerčních vysílatelů, "hrany" by měly obrousit pracovní skupiny pro ČT a ČRo, v níž jsou zástupci veřejnoprávních médií, broadcasterů nebo ministerstva kultury a které začínají jednat právě v těchto dnech. Velký rozhovor o této tzv. velké mediální novele zde v přehrávači s náměstkem ministra kultury Michalem Šaškem:
Podle studie rovněž neplatí, že by evropská veřejnoprávní média měla zakázáno vysílání reklamy. "Řada zemí také svým veřejnoprávním médiím povoluje vysílat reklamu (například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko), což se stále více stává jedním z problematických bodů v soužití veřejnoprávních a soukromých médií," uvádí studie Datarun. V Česku ČT může vysílat reklamu omezeně na kanálech ČT2 a ČT Sport a nesmí přesáhnout 0,5 procenta denního vysílacího času. Reklamní výnosy z ČT plynou do kulturního fondu, reklamní výnosy z ČT Sport jsou určeny pro výrobu sportovních pořadů.
Studie rovněž ukázala nesmyslnost některých mýtů, které se o českých veřejnoprávních médiích tradují. Například, že jsou na rozdíl od ostatních evropských zemích výrazně zpolitizované a či ovládány českými politiky. Politické zásahy do řízení ČT a ČRo nelze samozřejmě vyloučit, ve skutečnosti je to v řadě evropských zemích systémově ještě horší. Kupříkladu v Německu je u tamní veřejnoprávní televize ZDF nejvyšším orgánem mnohopočetná Televizní rada. Osmnáct jejích členů vybírají přímo vlády spolkových zemí a spolková vláda, jinými slovy politici v exekutivních funkcích. Dalších 40 členů jsou zástupci společenských skupin. Tato rada vybírá generálního ředitele ZDF. Politici v exekutivě jmenují členy mediálních rad rovněž ve Velké Británii, Francii, Itálii, Dánsku nebo v Belgii.
