Těžko říci, zda je toto nejslabší film z "wolverinovské" série nebo je to stále X-Men Origins: Wolverine. Každopádně ani režisérovi Jamesi Mangoldovi se nepodařilo tuhle frančízu vytáhnout z nejistoty, do které upadla po odchodu autora prvních X-Menů Bryana Singera. A přitom má Mangold na kontě tak povedené filmy jako Walk the Line nebo 3:10 Vlak do Yumy. Byť se ranaře Logana (Hugh Jackman) snažil obohatit o "lidský" či "hlubší" rozměr a ukázat limity věčné existence a nadpřirozené síly, výsledkem je nemastný a neslaný snímek, který lavíruje někde mezi vztahovou romancí a béčkovou akcí.
Logana tentokráte zastihujeme v japonském trestaneckém táboře v roce 1945, ve kterém se stane svědkem jaderného náletu na Nagasaki (raději nepřemýšlet, co by se skutečné posádce B-29 stalo, kdyby tehdy bombardovala v tak nízké výšce) a kde zachrání života poručíku Yashidovi. O několik desítek později je Wolverine coby zapáchající humusák vyzván, aby se s Yashidou rozloučil na smrtelném loži. V japonských reáliích se pak roztočí (mnohdy zbytečně komplikovaný) kolotoč intrik, ve kterém nejde o nic menšího než nesmrtelnost a dědictví velkého průmyslového impéria Yashida.
Vše se bohužel děje jaksi bez spádu, napětí a energie. Jakoby se Mangold se na poli komiksové adaptace a akčního fantasy/sci-fi necítil příliš dobře. Příliš mu nepomohl ani scénář Marka Bombacka a Christophera McQuarrie (velmi nepovedený Jack Reacher), možná proto, že nectí osvědčená pravidla žánru (viz absence úderných a vtipných hlášek). Logan tu působí jaksi rozředěným dojmem a to i v poloze "hrdina má problém": i když Jackman kulhá a tváří se zoufale o sto šest, v kontextu jeho enormní muskulatury to působí jaksi nepatřičně a parodicky. Nudně působí i závěrečná scéna, který by měla být dechberoucím trhákem. Ve Wolverinovi jen tak zlehka pokašlává. Stejně tak celé dílo.
