Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Nechceme navyšování plateb pro Českou televizi a Český rozhlas, žádá nová petice Hráči dne

11:19, 1. 7. 2024
Televize Rádia Aleš Borovan

Odpor proti navyšování koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas sílí. S navýšenými platbami pro ČT a ČRo z kapes běžných lidí i firem počítá tzv. velká mediální novela, za kterou stojí ministerstvo kultury (ministr Martin Baxa za ODS - foto) a kterou nedávno schválila vláda. Po kritice ze strany mobilních operátorů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, opozice, komerčních broadcasterů a vydavatelů se začínají ozývat i běžní koncesionáři. Podle našich informací nyní na webu vznikla petice proti zvyšování koncesionářských poplatků z ČT a ČRo Stop poplatkům (více zde). Petice kromě jiného poukazuje na zvláštní a iracionální postup vládní koalice ve věci navyšování poplatků - nejdříve někam nasypat peníze a až následně definovat povahu a rozsah veřejnoprávních služeb.

"Chceme, abychom si nejdříve řekli, jak mají vypadat veřejností placená média ve 21. století. Pak ať se rozdělují peníze - ne naopak! Chceme, aby platící diváci nebyli uráženi za svoje názory a způsob života. Proto požadujeme, aby na nás politici neuvalovali další daň ve prospěch zaměstnanců České televize a rozhlasu." Autorem petice je neziskovka Aliance pro rodinu, která hájí práva malých dětí a tradičních rodin.

Je jasné, že navyšování koncesionářských poplatků ze strany vládní koalice bude chtít využít i politická opozice. Šéf ANO Andrej Babiš již vyhlásil, že "bude krvácet na této barikádě a bránit mluvením tomu, aby k tomu došlo".

Jak jsme informovali již dříve, novelu kritizovala i Legislativní rada vlády. Podle ní řada návrhů, v novele obsažených, neprošlo meziresortním připomínkovým řízením, rovněž "chybí relevantní ekonomické údaje, zejména existující náklady České televize a Českého rozhlasu v porovnání s výnosy z koncesionářských poplatků a výnosy z povoleného rozsahu reklamy. Chybí také definice toho, proč a v čem je současné financování nedostatečné, tedy jaký rozsah financování je třeba". Podle legislativní rady novela může snížit nezávislost veřejnoprávních médií (což je přesný opak toho, co tvrdí Baxa).

Podle projednávané mediální novely má být nový poplatek za Českou televizi nastaven na úrovni 150 korun (navýšení o 15 korun) na domácnost a měsíc, u ČRo to bude 55 korun (plus 10 korun). Poplatky by se tak měly navýšit po 16 letech. Současně bude nastavena indexace poplatku - "při dosažení 6ti procentní kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo každý o 6 procent jejich aktuální výše. Při první indexaci se oněch 6 procent bude tedy počítat ze 150 korun u ČT a z 55 korun u ČRo." Rovněž se rozšiřuje okruh koncesionářských poplatníků - platit bude každá domácnost, která vlastní jakýkoliv přístroj pro příjem TV nebo rádiového signálu, to znamená i za mobil s internetem. Fakticky se tak jedná o zavedení nové daně z internetového připojení (za mobil bez připojení se platit nebude).

Změní se i platby u právnických osob - nově by měly platit podle počtu zaměstnanců. Výjimka z DPH u veřejnoprávních médií zůstává na další tři roky. Naopak novela omezí některé typy komerční komunikace ve veřejnoprávních médiích. Navrhovaná úprava omezí sponzorské vzkazů na 260 hodin ročně. Novinka bude obsahovat zákaz komerčních sdělení na internetu a v aplikacích ČT a ČRo. Novela by měla podle propočtu ministerstva kultury do rozpočtu ČT přinést nově 865 milionů korun ročně, u Českého rozhlasu to bude nových 331 milionů ročně.