Manažer a novinář Milan Fridrich v příštím roce oslaví několik pracovních výročí - 30 let v mediální branži a 20 let v České televizi. Ve veřejnoprávní stanici již zažil tři ředitele - Jiřího Janečka, Petra Dvořáka a aktuálního Jana Součka. O změnách v programu ČT po nástupu třetího jmenovaného, aktuální situaci a budoucích plánech Kavčích hor v programu mluvil programový ředitel ČT Milan Fridrich v podcastu První liga.
Je jasné, že s loňským nástupem Jana Součka (od října 2023) se v ČT řada věcí mění. Od vrcholového managementu, do kterého si nový ředitel vzal řadu nových lidí (Milan Fridrich si post programového ředitele ponechal), priority v investicích až po program. "Je logické, že každý, a to nemusí být jenom nový generální ředitel, má nějakou představu o tom, co by chtěl vidět v televizi. Já jsem se o tom s Honzou hodně krát bavil a ve spoustě věcí jsme našli společnou řeč," nastínil Fridrich.
"Ty nápady se snažím implementovat, aby se objevily v programu. Například letos v létě jsme spustily akviziční okno v prime time, hráli jsme Komisařku Florence ve středu od osmi hodin. Což bylo po dlouhých letech, kdy od osmi hodin šel akviziční seriál na ČT1. Druhá věc je, že se snažíme omezovat některé archivní věci z minulosti, které už jsou obehrané. Rovněž se snažíme udržovat náš podíl na sledovanosti. A to s sebou nese určité zákonitosti. Musíme dělat kompromisy mezi našimi sny a realitou."
Jeden z nových akcentů, které přinesl nástup Součka do veřejnoprávního programu, je podpora "přidané hodnoty" v dramatickém obsahu, ale i v zábavě. "Jde o přidanou hodnotu programovou. Mělo by tam být něco navíc. Nemělo by to být jen klasická detektivka nebo klasický vztahový seriál nebo minisérie. Či klasická komedie. Přidává se tam něco navíc," vysvětluje Fridrich. To se již projevilo ve vývoje nové show, která by se v programu ČT měla objevit v roce 2025, nebo ve schválených projektech seriálů či miniseriálů. Jedním z nich by měl být například seriál autorky Martiny Formanové. Rovněž se připravuje spolupráce s jednou zahraniční televizí v případě projektu, napsaného podle románu Pavla Kohouta.
Klíčovým faktorem, který ovlivní podobu programu České televize v následujících letech (stejně jako řadu dalších aspektů), bude politika. Tedy schválení či neschválení tzv. velké mediální novely, která se aktuálně nachází v Poslanecké sněmovně. Ta předpokládá navýšení koncesionářských poplatků ČT ze 135 korun na 150 korun na domácnost a měsíc. Rovněž se rozšiřují řady koncesionářů, zavádí se inflační doložka a navyšují platby velké části firem. To by společně s prodloužením výjimky z DPH mělo každoročně přinést do pokladny Kavčích hor až 1,4 miliardy korun ročně.
"V krátkodobém horizontu, to znamená do jednoho roku, by neschválení novely nemělo na program žádný dopad. Kromě zpravodajství a ČT24, protože pracují s reálnými penězi v daném roce. Od roku 2026 by to již bylo fatální. Ve střednědobém horizontu, dva roky až tři roky, by to byla katastrofa a v dlouhodobém horizontu totální armagedon. Už příští rok jde na dramatickou tvorbu 60 procent toho, co šlo v letošním roce. Bez navýšení poplatků je Česká televize odsouzena k postupnému, pomalému a pozvolnému umírání. Do deseti let bude po ní," uvedl Fridrich.
Konkrétně, ve výrobním úkolu (externí náklady na výrobu pořadů či nákupy práv) na rok 2025 by v případě neschválení novely chybělo cca půl miliardy korun, podobně jako v dalších letech. "V daných letech by se vyráběla polovina původně plánovaných věcí. Mělo by to dopad na sledovanost a oblibu programů České televize," tvrdí Fridrich. Zatím se však stále vyrábí - Česká televize v letošním roce natočila či natáčí seriály Limity, Ratolesti, Zločin na dobré cestě nebo Děcko. Ty by se ve vysílání ČT měly objevit od příštího roku výše.
