Veřejnoprávní Český rozhlas by dle svého kodexu neměl zvýhodňovat žádnou z politických stran a hnutí v Česku. To samé platí i ve vztahu k vládě a opozici. Podle informací Borovan.cz ale v druhé polovině roku 2024 v publicistických pořadech ČRo výrazně dominovali politici vládní koalice, a to až násobně v porovnání se zástupci parlamentní opozice. Platilo to hlavně o TOP09 a o Pirátské straně (ta byla ve sledovaném období jak ve vládě i v "opozici").
Borovan.cz má k dispozici interní materiály veřejnoprávního rádia, které zkoumají "zastoupení osob s politickou afiliací" v hlavních publicistických pořadech ČRo v třetím a čtvrtém kvartálu 2024. Týká se to pořadů Dvacet minut Radiožurnálu, Hlavní téma dne, Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře, Interview Plus, Pro a proti, Ranní interview a Speciály.
V těchto pořadech za uvedené období (2H 2024) byli respondenti jednotlivých politických stran zastoupeni následujícími počty (Zdroj: Český rozhlas, vždy jde o součet čísel zastoupení z materiálů za jednotlivé kvartály - 3Q a 4Q 2024):
Když se pospojují počty koalic nebo vládních a opozičních stran za výše uvedené období, vycházející následující absolutní čísla a poměry v hlavních publicistických pořadech ČRo: vládní koalice SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP09) zde měla 42,3 procenta (197 vystoupení) z celkového počtu vystoupení politiků. Původní vládní koalice včetně Pirátů pak dokonce 65,2 procenta (304 vystoupení). Naopak opoziční strany měly v těchto pořadech za 2H 2024 celkem 86 vystoupení, to znamená jen 18,5 procenta.
Poměr parlamentních vládních a opozičních stran tak činil 65,2 procenta ku 18,5 procenta, tedy přibližně 3,5:1. To znamená výrazně ve prospěch původní vládní koalice. A to i přesto, že například ANO v průzkumech výrazně převyšuje koalici SPOLU. U Pirátů je třeba uvést, že součástí vlády byli ve 3. čtvrtletí 2024. Ale i po jejich odchodu z vládních lavic na počátku října 2024 ve vládě zůstal jejich původní zástupce, ministr zahraničí Jan Lipavský. A Piráti v poslanecké sněmovně podporují řadu vládní legislativních návrhů, například velkou mediální novelu.
Obzvláště markantní je nepoměr mezi zastoupením politiků z Pirátské strany či TOP09 a z SPD v Českém rozhlasu. Při porovnání Pirátů a SPD obě strany v průzkumech oscilují kolem podobných hodnot. V poslanecké sněmovně mají Piráti jen 4 poslance a SPD 20 zástupců, tedy pětkrát více. Přesto pirátští politici v publicistických pořadech ČRo ve sledovaném období vystoupili 41krát, zatímco politici SPD pouze 12 krát. Podobně vysoké počty jako Piráti měli v rozhlasu i zástupci TOP09. Tato strana se v průzkumech ani nevyskytuje samostatně, nicméně se odhaduje, že její podpora u voličů je mnohem nižší než SPD (ve sněmovně má aktuálně 14 poslanců).
Loňský rozhovor s ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem zde:
Kodex Českého rozhlasu o vyváženosti zastoupení jednotlivých stran říká toto: "Český rozhlas dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Český rozhlas dbá zásad vyváženosti zejména tak, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory. Prostor jim přidělí s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě." (viz zde).
Na příčiny nepoměru v zastoupení vládních a opozičních politiků v hlavních publicistických pořadech jsme se zeptali jak komunikačního oddělení Českého rozhlasu, tak ombudsmana veřejnoprávního rádia Milana Pokorného. Do uzávěrky textu jsme však od obou nedostali žádnou odpověď (mlčení ombudsmana ČRo je obzvláště zarážející).
Aktualizace - připojujeme následnou reakci ředitele komunikace ČRo Jiřího Hošny: "Údaje z této analýzy jsou vytržené z kontextu a nemají žádnou vypovídající hodnotu o vyváženosti vysílání ČRo jako celku. Zveřejnění těchto nekompletních informací den před hlasováním Poslanecké sněmovny o takzvané "velké mediální novele" považujeme za účelové. Je třeba zdůraznit, že výskyt politiků v uvedených pořadech významně ovlivňuje řada faktorů - zejména aktuální dění - a bez tohoto kontextu nelze výsledky analýzy interpretovat." (Ve skutečnosti je tabulka ohledně zastoupení hostů ve vybraných pořadech ČRo kompletní, pozn. aut.)
Pro šéfa Českého rozhlasu Zavorala jsou výše uvedené počty nepříjemné: vládní strany totiž v posledních měsících ve sněmovny tlačí tzv. velkou mediální novelu, která navyšuje poplatky za ČRo ze 45 korun na 55 korun na měsíc a domácnost. Dále se rozšiřuje okruh poplatníků a navyšují poplatky pro řadu firem. Celkem by tak mohlo na konto rozhlasu díky novele přitéci dalších 330 milionů korun ročně. Tedy situace je následující: vládní strany, jejichž návrhy mohou navýšit peníze pro ČRo, mají v rozhlase mnohem větší prostor než opozice, která proti těmto návrhům bojuje.
Další záhadou dramaturgie ČRo při zvaní externích novinářů do pořadů je novinářka Jana Ciglerová z levicového Deníku N (zafinancovala jej skupina oligarchů kolem prezidenta Petra Pavla). Ta v pořadech ve 3. kvartálu 2024 vystoupila hned 5krát, podobně jako ministr dopravy Martin Kupka. Premiér Petr Fiala (foto) v daném období vystoupil čtyřikrát, ministr zemědělství Marek Výborný 7krát. Stejně jako Karel Havlíček z ANO.
Obsese Ciglerovou v rozhlasu pokračovala i ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, kdy ji pozvali 4krát (Kupka 3krát, Výborný 3krát). Celkem se tedy novinářka Ciglerová v publicistických pořadech ČRo v 2H 2024 zjevila 9krát. Tomu se nemůže ani zdaleka vyrovnat žádný z žurnalistů z dalších médií na českém trhu. Otázka je, proč ČRo nezve novináře z dalších médií jako například E15, HN nebo Týdeníku Echo. Do tohoto výčtu samozřejmě nepočítáme novináře z ČRo, jejich vysoká účast v pořadech rozhlasu je logická a pochopitelná. Ani na dotazy ohledně Ciglerové Český rozhlas nereagoval.
