Nadšené ohlasy, zahrnující nejnovější a cappella projekt Richarda Müllera Hlasy, lze přičíst několika faktorům, které se šťastnou náhodou i profesionalitou zúčastněných sepnuly do jednoho příjemného proudu. V první řadě ne zcela tradičnímu zpracování Müllerových hitů, zkušenosti a nápaditosti hlavní persony i skupiny Fragile a v neposlední řadě šikovně koncipovanému PR. Přestože lze v souhrnu Hlasům zatleskat, nejedná se o nic jiného než o zajímavý experiment, vtělený do dobře udělaného best of.
Nejedná se tedy o nějaký zlom, odbočku či předěl ve zpěvákově kariéře, žádné nové směřování typu najazzlého alba Koniec světa, rozverně rockového 44 či světáckého Monogamného vzťahu. Dokonce zde nejde ani o první důkladně pojaté předělávky Müllerových skladeb, viz album Müllenium Live, obsahující třeba skvělý jazzový cover Po schodoch.
Hlasy jsou spíše důkazem a výbornou ukázkou jedinečnosti Müllerova hlasu. Richard Müller není bůhvíjak technicky disponovaný zpěvák, jeho vokál však vždy oslní hlavně suverénností přednesu, charismatem, šansoniérským prožitkem. Na aktuální výběrovce si jej lze vychutnat bez rušivého vlivu doprovodných nástrojů, aranže a capella imitací (včetně perkusí) naopak Müllerovu virtuozitu jen podtrhují. Díky nově objeveným hlasovým polohám letitých hitovek typu Tlaková níž, Cigaretka na dva ťahy, Nebude to l´ahké atd. projekt Hlasy lze brát třeba jako vítaný doplněk vyčerpávajícího 25CD kompletu Všetko (2011).
