V Českém rozhlasu strávil vyjma krátké přestávky v Komerční bance téměř čtvrt století svého profesního života a pokud dokončí aktuální mandát, bude patřit k nejdéle sloužícím ředitelům veřejnoprávního rádia. Dalším hostem podcastu První liga byl ředitel ČRo René Zavoral, který je v pozici již od roku 2016.
Loňský a letošní rok Český rozhlas prožívá napjaté a turbulentní období. Řeší se žhavé téma financování, výše poplatků a samotná povaha médií veřejnoprávní služby. Do toho před několika týdny vypuklo čerstvé halo kolem nového, lehce kontroverzního podcastu ČRo Slast s Lindou Bartošovou o (převážně) ženské erotice a sexualitě, který rozpálil do běla některé privátní podcastery.
"Tématika, které se tento podcast věnuje, je určitě veřejným zájmem. Když kolem toho vznikla mediální vřava, na sociálních sítích, tak jsem si s chutí ten podcast poslechl a byl jsem na konci velmi rád, že jsme na programové radě schválili něco, za čím si mohu stát. Pořád si myslím, že medium veřejné služby má dělat pořady pro širokospektrální cílové skupiny, a to jsou i mladí lidí, generace Z. Podcast Slast je určen především jim. Jsem s tímto titulem spokojený, nemohu mu nic vytknout. Troufám si říci, že i orgasmy Lindy Bartošové, mohou být, pokud jsou zasazeny do celého kontextu, součástí tématu, které může pokrývat i medium veřejné služby," komentoval René Zavoral.
Veřejnoprávní rádio má v současné době cca 200 aktivních podcastů (na webu má celkem cca 390 podcastových titulů). "Podcasty jsme zaváděli už někdy před 20 lety. Pro mne jsou podcasty hlavně forma distribuce, to znamená distribuce v online prostředí, trošku atypická, specifická. My 99,9 procenta toho, co dnes někdo označuje za podcasty a vůči čemu se vzedmula kritika, to jsou všechno rozhlasové pořady, které my vysíláme běžně v lineárním vysílání. Obsah, vyrobený pouze pro online prostředí, lze spočítat na prstech jedné ruky," tvrdí Zavoral.
Celá debata o podcastech Českého rozhlasu zapadá do aktuální širší diskuse o financování a rozsahu veřejnoprávní rádiové služby. Nyní projednávaná tzv. velká mediální novela počítá s navýšení poplatků za ČRo o 10 korun na 55 korun na měsíc a domácnost. Rovněž chce rozšířit řady koncesionářských poplatníků, jak mezi fyzickými osobami, tak mezi podniky. To by podle propočtů managementu ČRo mělo přinést do kasy bezprostředně cca 350 milionů korun ročně (čistě za navýšení poplatků) a dalších možných až 150 milionů při předpokládaném zvýšení počtu koncesionářů. Mimochodem, podle Zavorala by novela u právnických osob znamenala pokles výběru poplatků pro rozhlas o 90 milionů korun (novela chce vybírat podle počtu zaměstnanců firem). Širší kontext: pro letošní rok je rozpočet ČRo stanoven na 2,367 miliardy korun.
Vzhledem k termínům projednávání novely se tato navrhovaná norma nestihne projednat do konce letošního roku. A v příštím roce jsou v Česku parlamentní volby. Tím pádem podle řady komentátorů ta novela definitivně padá pod stůl. "Pevně doufám, že tomu tak nebude. Pokud by nedošlo ke schválení novely, celá vládní koalice by se poměrně dost výrazně blamovala. To, že se věc zpomaluje, vnímám, že je to součást praktické politiky a politické reality. Tomu, že by se tři čtení novely stihly ukončit do konce roku a že by novela platila od 1. ledna 2025, tomu rovněž nevěřím. Stále věřím, že pokud je to ze strany vlády míněno vážně, tak lze všechno stihnout a schválit tak, aby mediální novela a zvýšení poplatků platily od 1. dubna 2025. Je to stihnutelné, je to reálné," je přesvědčen Zavoral.
Ředitel Českého rozhlasu ale i tak musí vycházet z toho, že výše poplatku za Český rozhlas bude od 1. ledna nového roku s největší pravděpodobností 45 korun na domácnost a měsíc. Z toho bude vycházet i připravovaný rozpočet ČRo pro rok 2025 a zvažování možných úspor v hospodaření rozhlasu - od možného slučování či rušení stanic, snížení pracovních míst až po nezvyšování mzdových prostředků.
