Jen si to představme: guru nacionálního socialismu Adolf Hitler se nezastřelil v bunkru na konci dubna 1945, ale uprchl letadlem a poté ponorkou do daleké Argentiny, kde v poklidu dožil krytý jednak Perónovým režimem a jednak rozsáhlou komunitou nacistických (ať již Argentinců nebo uprchlíků z Třetí říše) přívrženců. Příliš fantastické? Nemožné? Autoři Simon Dunstan a Gerrard Wiliams, autoři knihy "Adolf Hitler. Zemřel v roce 1962 v Argentině?" tvrdí, že pro tuto variantu sebrali množství přímých a nepřímých důkazů, očitých svědků, autentických vypovědí.
Co objektivně víme? Smrt Adolfa Hitlera, stejně i jeho pravé ruky Martina Bormanna, je dodnes obestřena nejasnostmi a mlhou. Do Argentiny prokazatelně směřovaly nacistické ponorky, z nichž některé se vzdaly až relativně dlouho po konci druhé světové války (kupříkladu U-977 kapitulovala na Mar del Plata až 17. srpna 1945). O Hitlerově útěku těsně po válce hovořila řada vysokých představitelů Spojenců (například maršál Žukov). Perónova Argentina profitovala z rozsáhlých převodů majetku hroutící se Třetí říše. V odlehlých oblastech Patagonie zakotvila řada uprchlých nacistických válečných zločinců, kteří zde vytvořili rozsáhlé a dodnes nerozpletené konspirační sítě.
Vše ostatní je pak na domněnkách, náznacích, útržkách důkazů a tu více, tu méně uvěřitelných dedukcích. I pro odpůrce konspiračních teorií však Dunstanova kniha může být zajímavá vykreslením finančních toků v pozadí druhé světové války (některé americké korporace financovaly německé firmy ještě po roce 1941, kdy Německo vyhlásilo USA válku atd.) a přelomových momentů v ne úplně známé historii soubojů nacistických a spojeneckých tajných služeb.
