Fortelně udělaný mainstream. Česká verze izraelského seriálu When Shall We Kiss, kterou na svém programu uvede od 2. listopadu HBO, neohromí tématem, televizní řečí nebo nečekanými nápady. Jedná se o solidně udělaný vztahový seriál, který na rozdíl od červeně přeslazené předlohy nabízí něco navíc - lehkost, vtip, dobře napsané dialogy (zejména lze vyzdvihnout nepřehlédnutelné jiskření mezi postavami Ani Geislerové a Jiřího Havelky, viz foto) a zvládnuté herecké kreace.
Co dílkům tohoto žánru chybí, a Až po uši bohužel není a možná ani nemohlo být výjimkou, je určitá špína, umouněnost, něco, co by narušilo to fádní blýskání. Všechny postavy seriálu jsou skvělí lidé, se skvělým bydlením, skvělými auty, skvělými šaty a skvělou prací. To výsledný tvar trochu posunuje blíže k selance a nereálnému světu idejí. A jak napsal Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, absence exkrementu signalizuje kýč.
Tomu se se však Až po uši po většinou zdárně vyhýbá díky zkušenostem a talentu režiséra Jana Hřebejka a prvotřídním hercům - skvělou Annou Polívkovou počínaje, přes přesnou Jitku Čvančarovou, sympaticky civilního Jiřího Havelku a Hynkem Čermákem v nezvyklé roli stárnoucího donchuána konče.
