Tohle je mimořádně smutné - nový film Bourák renomovaných tvůrců Ondřeje Trojana (režie) a Petra Jarchovského (scénář) aspiruje na pozici nejvíce nesmyslného a nejzbytečnějšího českého snímku posledních let. Hned vedle ultra obávaného titulu Poslední plavky (2008).
Těžko říci, kdo se na výsledném fiasku Bouráka podílel více, zda Trojanova režie či Jarchovského scénář. Zatímco Trojan má na kontě výborné filmy jako Želary, Občanský průkaz a s přimhouřením očí snad i Toman, Jarchovský je nevyzpytatelný, podepsán je pod řadou zdařilých (Občanský průkaz), ucházejících (Pupendo, Musíme si pomáhat), ale i totálně nepovedených věcí (U mě dobrý, Nevinnost, Líbánky). Spíše to bude tak fifty fifty.
Ve filmu o jakémsi zastydlém vyznavači rock`n`rollu a rockabilly nefunguje téměř nic. Režie upachtěná, bez nápadu, invence, jak od nějakého žáka základní školy, příběh (pokud se dá o něčem takovém hovořit) plochý, plytký, nudný, postavy podivné, nezajímavé a jednající nelogicky, dialogy tahají za uši svojí umělostí a plakátovitostí, vtipné momenty skoro žádné. Hudba zapomenutelná, nevýrazná, což je u rocknrollového filmu, který by měl sršet energií, dvojnásob tristní.
Skutečně to musí být frustrující pocit, mít k ruce tak talentované herce jako je Ivan Trojan, Kristýna Boková anebo Jiří Macháček, a nabídnout jim tak podivnou splácaninu. Bourák uštědřil již tak dost pochroumané značce český film další ránu - ve světě nikoho nezajímá a v Česku odpuzuje čím dál více lidí. A to, že na Bouráka finančně přispěl filmový fond, jen podtrhuje celou tu bídu.
