Borovan.media
Exkluzivní byznysové informace
 

Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa Recenze

12:27, 17. 10. 2022

Petr Horký je bezpochyby velmi zkušený a úctyhodný muž na cestovatelském poli, Miroslav Bárta je zase špičkový vědec, který od roku 2011 vede výzkum archeologické lokality Abúsír v Egyptě a v letech 2013 až 2019 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu. Přesto se leckterý divák při sledování jejich dokumentární novinky Civilizace - Dobrá zpráva o konci světa neubrání pocitu jisté povrchnosti a příliš velkého ukousnutého sousta.

Snad je to dáno uměleckým formátem, který neumožňuje na ploše 81 minut do hloubky rozebrat složité otázky týkající se vzestupu, trvání a pádu velkých civilizací historie, anebo tématem, na které možná naše soudobé vědění stále ještě nestačí. Vždyť pád každé velké civilizace minulosti - ať již jde o Harappu (o které v podstatě nevíme lautr nic), Maye (i zde trochu tápeme), Egypt, Řím, Persii, Sumery, Teotihuacán, prastarou civilizaci Göbekli Tepe (o které nevíme rovněž lautr nic) atd. - představuje jedinečný (a mnohdy nám neznámý) souběh okolností a faktorů, o kterých vyvozovat nějaké obecné závěry je velmi, velmi odvážné.

Miroslav Bárta se svou hlubokou erudicí se o to přesto pokusil a proto berme jeho teze o konci civilizací minimálně jako základ nějaké debaty, na kterou formát filmu prostě nestačí. Dokument je protkán množstvím mluvících hlav, které jsou ve svých oborech kapacity, těch pár slov pronesených na plátně však působí velmi útržkovitě, nesourodě a mnohdy na pomezí konspiračních teorií (zvlášť pasáže o "zabijácké" Světové bance a o konci komunistického prezidenta Salvadora Allendeho). Filmu rovněž neprospěla nedůstojná reklamní vsuvka jednoho ze sponzorů, automobilky Volvo.

Co naopak pochválit lze, je podmanivá vizuální složka, která diváka zavede do řady míst naší planety, na která se pravděpodobně nepodívá. Smeknutí si zaslouží i Horkého a Bártova odvaha pustit se do komplikované látky, vysoko vyčnívající nad běžnou dokumentární produkci. Není to špatný pokus, zájemce o tématiku kolapsů civilizací by přece jen měl nejprve sáhnout po klasickém díle Josepha Taintera nebo po tuzemském sborníku Kolaps a regenerace (který mimochodem vznikal právě pod Miroslavem Bártou).