Čtvrtý křížek na krku, ale tenhle chlapík pořád rappuje tak ostře, mocně a energicky, jako by mu bylo dvacet. Po dvou slabších albech Relapse a Recovery má Eminem v rukou konečně desku, která zase jednou zatřese světem. Ne nadarmo titul odkazuje k doposud asi nejsilnější Eminemově nahrávce The Marshall Mathers LP (2000), která byla až po střechu napěchována hity. Stejně tak i "Dvojka", která je po mnoha stránkách skvěle vymyšleným a dramaturgicky silným hudebním dílem.
Opět je zde coby výkonný producent přítomen starý kámoš Dr. Dre, který Eminema vytáhl z detroitského hiphopového undergroundu. K ruce dostal ostříleného Ricka Rubina, který si hlavní díl slávy sice získal na rockových záležitostech (Slayer, Red Hot Chili Peppers , Nine Inch Nails, System of a Down, Metallica), na kontě má rovněž spolupráci s hiphopery Beastie Boys, Public Enemy nebo Run-D.M.C. Spolu s řadou dílčích producentů a hostů (mezi nimi i Rihanna) pomohli Eminemovi vytvořit neuvěřitelně kompaktní, soudržné, přitom pestré, členité a svým způsobem nostalgické album, které bude v jeho diskografii zářit výrazným světlem.
Vlastní kapitolu pak tvoří Mathersovy (Eminemovo pravé jméno) texty - špinavé, neurvalé, naštvané a nekompromisní, ale výborně vycizelované a okouzlující i pro neAmeričana. Jistě, Eminemova tvorba se pohybuje v mantinelech mainstreamu, pořád však máte pocit, že tomuhle chlápkovi se dá věřit, protože si všechno odžil. A když k tomu navíc vystřihne neuvěřitelné vokální sólo v Rap God, které na ploše 15 vteřin obsáhne 97 slov, nezbývá než uznale pokývat hlavou.
