Ty tam jsou časy, kdy němečtí Guano Apes ve své vzteklé hudbě míchali metal, rap a rock do jakéhosi svébytného rapcore či nu-metalu. Po znovuobnovení kapely v roce 2009 došlo k slyšitelnému zklidnění stárnoucích muzikantů a posunu od crossoverové škatulky do hájemství alternativního rocku. Ovšem prvotřídní kvality, se výraznými skladbami a melodiemi.
Album s nadmíru aktuálním názvem Offline navazuje tam, kde skončila předchozí deska Bel Air (2011). Ta ukázala dospělejší a smířlivější tvář Guano Apes, která kapelu posunula až do mainstreamových hitparád. Sandra Nasic a spol. již v každém druhém tónu nepotřebují plivat mezi posluchače naštvanost a lítat po pódiu jako pometlo. Kapela se více zaměřuje na skládání hudby a aranže a přesnější zásah emocí.
Výsledkem je prvotřídní a netradiční (klišé velí napsat "šťavnatý") rock se spoustou silných (až hymnických) momentů, které jsou stále napěchovány dravostí a energií. A světě div, kapela zní skoro až optimisticky a vesele. Takové umělecké zrání a hledání muzikantské cesty by leckteří kolegové Guano Apes mohli závidět: většina tvrdého jádra fanoušků dokáže skupinu sledovat, díky větší přístupnosti se pak daří nabírat příznivce nové. Guano Apes se letos představili v plné síle a na vrcholu uměleckých sil. Gratulace.
