Věru zvláštní film v české kinematografii. Kabátek má utkaný z reálií 19. století a tehdy stále živých lidových/pohanských ritů spolu s nádhernými obrazy (částečně již neexistující) severočeské přírody (točilo se poblíž hory Vlhošť v Máchově kraji). Gró režijního debutu Ondřeje Havelky však tvoří milostný příběh naditý nevšední, až zvířecí vášnivostí, zpracovávající téma zvířete v člověku a člověka ve zvířeti.
Ti, kteří znají stejnojmennou knižního předlohu Miloše Urbana, mohou být maximálně spokojeni. Filmový debutant Havelka vymáčkl z románu, přesněji řečeno z jeho první části, maximum a ještě tam navíc přidal kapku jemného, gentlemanského humoru.
Zářícím briliantem filmu je Karel Dobrý coby Hastrman. Již u dřívějších menších rolí bylo evidentní, že tento herec s netuctovým zjevem a silným charizmatem směřuje k mistrovské kategorii. První hlavní role v Dobrého filmografii (je to možné?) toto směřování potvrzuje. Dobrému, který prakticky nesleze z plátna, věříme poněkud bázlivou vášnivost, něhu, zvířecí brutalitu, ale i zoufalé osamění nevšedního tvora. Karel Dobrý je Hastrman. Zdatně mu u toho sekunduje neokoukaná Simona Zmrzlá v roli femme fatale Katynky. Inteligentní scénář, podmanivá krajinomalba kamery a odvážná sázka na nové tváře jsou největšími devizami Havelkova filmu.
Na druhou stranu je Hastrman v mnoha ohledech přeci jen poněkud usedlý a konzervativní filmový přepis knižní látky bez výraznějších režijních překvapení a interpretací. Ale možná v tom bude část diváků spatřovat jeho hlavní hodnotu.
