Další pokus o restart kariéry Keanu Reevese. A mohlo by to vyjít: akční střílečka John Wick na rozdíl od nevýrazných 47 Róninů disponuje slušným tahem na branku, solidním spádem a alespoň náznakem jakési atmosféry (kostýmy, kamera). Přesto celému spektáklu, který jako svůj debut zrežíroval někdejší herec Chad Stahelski, něco chybí.
Výchozí situace: nájemnému zabijákovi Johnu Wickovi na odpočinku partička grázlíků zabije pejska, ukradne oblíbené fáro a plácne ho pálkou přes hlavu. To spustí inferno přestřelek a soubojů, kterými John Wick prochází bez výraznější ztráty květinky, což je možná největší slabina filmu. Vlastně slabiny. Za prvé ani na okamžik nezapochybujete, kdo vyhraje, což je ovšem základní nedostatek jakékoliv choreografie bojových scén. Navíc, pokud Reeves dokáže zlikvidovat elitní střelce, jak to, že ho v úvodu dostane parta zlodějíčků?
Za druhé se nechce věřit, že by chladný nájemný vrah spustil kvůli ukradenému autu a mrtvému psu takový masakr. Chvílemi si totiž divák připadá spíše jako v počítačové hře než ve filmu. A aby to došlo i největším moulům mezi novináři, distributor pro jistotu počty zastřelených napíše do tiskové zprávy - 95. Díky za info. K lepšímu pochopení, proč tolik střelby, by možná přispělo hlubší prokreslení Reevesovi postavy, jenomže na to jaksi Stahelskemu nezbyl čas. I přes výše uvedené však John Wick patří k solidně a příjemně vyrobeným akčním filmům z horní poloviny žánru.
