Každý tvůrce "automobilového" filmu bude mít tu smůlu (a z diváckého hlediska štěstí), že jeho snažení bude vždy srovnáváno a poměřováno s žánrovým etalonem, snímkem Rona Howarda Rivalové. Tento vynikající historický film o zápolení jezdů F1 Niki Laudy a Jamese Hunta takřka smrdí benzinem a řidičským šílenstvím a nastavuje vysokou laťku pro všechny následovníky.
Le Mans ´66, který vychází z legendárního soupeření vozů Ford a Ferrari na neméně legendárním závodu Le Mans, i přes všechno snažení zúčastněných, od zkušeného režiséra Jamese Mangolda (Logan: Wolverine, Walk The Line atd.) až po ústřední herce Matta Damona a Christiana Balea, při vší úctě benzínem nesmrdí. A to i přesto, že především Bale v roli svérázného závodníka Kena Milese exceluje. Skvělá kamera Phedona Papamichaela (Památkáři, Den zrady, 3:10 Vlak do Yumy), nadprůměrný scénář Mangoldův a hudba Marca Beltramiho.
To vše dává dohromady "jen" nadprůměrný film, solidní filmařinu, nikoliv klíč od brány k filmové extázi. Ať již je to tím, že soutěžení dvou automobilek není až tak strhují téma, nebo se Mangoldovi ze životopisů Milese a konstruktéra aut Carrolla Shelbyho nepodařilo vyextrahovat nadprůměrně silný příběh, Le Mans ´66 bude Rivalům vždy dýchat na záda z uctivé vzdálenosti. Byť prohrát s geniálními Rivaly není žádná ostuda a Mangoldův snímek se ve finále jeví býti zdatným a důstojným soupeřem.
