Letitý bonmot, že chcete-li vědět, co se na ženské elektro-popové scéně odehrálo v uplynulých letech, stačí si sehnat aktuální nahrávku Madonny, platí nad zpěvaččinou novinkou naštěstí již jen zčásti. Po dvou nepřesvědčivých deskách je novinkové album Rebel Heart návratem k někdejší slávě.
Na vlně retro diska se královna popu na Confessions on a Dance Floor (2005) svezla ještě s grácií. O tři roky později na Hard Candy se však plně odevzdala do rukou tehdejší producentské supernovy Timbalanda a výsledkem bylo nevýrazné album, jež mohl nazpívat kdokoli. Tři roky staré MDNA sice žánrovou klasiku skloubilo s modernou, snahu jít s dobou za každou cenu se ale ani nesnažilo skrývat. Na Rebel Heart Madonna nejenže opět drží prst na tepu doby, ale i znovu udává tempo, a nikoli jen dohání, co v mezičase natropily kolegyně, vyrůstající s jejím plakátem nad postelí. Tu tam je otrocké následování poslední módy z Hard Candy i třeskutá snaha za každou cenu znovu uspět záplavou hitů z MDNA.
Skladbami, na nichž spolupracovala možná ne nejznámější, zato nejvýraznější jména mladé producentské generace, znovu prosvítá autorský vklad i osobnost zpěvačky. Jejich strohost – postrádají před lety nezbytnou bombastickou orchestraci, často jsou oholené až na kost, redukované jen na rytmy a hlas, vnášející melodie a utvářející atmosféru – ponechává interpretce nezměrný prostor vyniknout. V padesáti šesti letech upředla album z ryze současných inspirací (americká lo-fi produkce, novodobá uchopení hip-hopu i r´n´b, dubstep, minimalistické techno), aniž by přitom působila trapně. Madonna je zpět.
