Netrpělivě očekávaný režisérský debut Nolanova dvorního kameramana (dělali spolu Inception, Temného rytíře nebo Dokonalý trik) Wallyho Pfistera bohužel dopadl jen jako další schizofrenní film v řadě. Ani ne tak kontrastem jednotlivých složek filmařského díla, jako spíše dramaturgickou kostrou celkového snímku. První cca polovina diváka vtáhne do děje díky zajímavé atmosféře, kreaci umírajícího vědce v podání Johnyho Deppa (člověk si hned vzpomene na causu otráveného agenta KGB Litviněnka) a relativně závažným nastoleným otázkám o hranicích a etice vědeckého poznání...
Celý článek ⇢