Recenze

Po Havlovi je tu v krátkém čase další povedený životopisný snímek z bohatých moderních dějin českých zemí. Doufejme jen, že na rozdíl od snímku Stanislava Horáka se zde nenajdou úsměvní rozumbradové, kteří budou máchat pěstičkou: "Takhle to nebylo!"..
Celý článek ⇢

Režisér, producent a scenárista Stanislav Horák se již u svého debutu Domácí péče (2015) uvedl na poměry české kinematografie jako nadprůměrně citlivý, inteligentní autor, s citem pro detail, drobnokresbu postav a hlubší roviny příběhu, a především jako talentovaný vypravěč. To samé platí pro novinku Havel, která mapuje životní osudy českého dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla mezi lety 1968 a 1989...
Celý článek ⇢

Tohle je mimořádně smutné - nový film Bourák renomovaných tvůrců Ondřeje Trojana (režie) a Petra Jarchovského (scénář) aspiruje na pozici nejvíce nesmyslného a nejzbytečnějšího českého snímku posledních let. Hned vedle ultra obávaného titulu Poslední plavky (2008)...
Celý článek ⇢

Další film, který připomíná nepříjemný a do určité míry zhoubný trend v posledních letech v audiovizuálním průmyslu: totiž nutnost posuzovat dílo ve dvou rovinách. Nejen uměleckou, kreativní stránku (tak jak tomu bylo donedávna), ale i jak moc/málo zcestná ideologie politické korektnosti zasáhla do výsledné podoby...
Celý článek ⇢

Jeden z nejdůležitějších dokumentů, který v Česku vznikl v posledních letech a který má potenciál alespoň trochu zlepšit neutěšené a šokující poměry. Film Barbory Chalupové a Víta Klusáka o zneužívání dětí na internetu má pro rodiče znepokojující a burcující zprávu: sexuální predátoři a pedofilové se dostali do pokojíčků našich dětí. Děje se tak brutálním způsobem (včetně vydírání, zastrašování), až v neuvěřitelně masové míře a s drtivým a nevypočitatelným dopadem na životy dospívajících...
Celý článek ⇢

Film, který nezáměrně dobře ilustruje celou bídu české kinematografie. Řemeslně výborně zvládnutý (zde tedy s výjimkou scénáře) a s podmanivými hereckými výkony. Myšlenkově však nejen chudičký, ale především naivní, částečně autistický a bolestně lokální. Je to přesně ten typ snímku, který bohužel za hranicemi této země nebude nikoho zajímat...
Celý článek ⇢

Tak silný příklon k infantilitě a pohádce čekal asi málokdo. Zatímco u předchozích dílů se dalo ještě žonglovat s kategoriemi jako dobrodružný, akční, sci-fi film, Star Wars: Vzestup Skywalkera se razantně posunul k čistě pohádkovému vyprávění: jakmile se děj "zasekne" nebo se postavy ocitnou v úzkých, zčistajasna se objeví hodný nebo zlý kouzelný dědeček (popřípadě člověk, který měl být dávno mrtvý), mávne čarovnou hůlkou či sdělí klíčovou informaci ("Tohle musí být velitelská loď, prostě to tak cítím.", zjevení se dekódovacího odznaku atd.), a jede se dál...
Celý článek ⇢