Nejznamenitějším palivem, které v současné době pohání byznysové továrny Hollywoodu nebo publisherů videoher, jsou bezesporu komiksové adaptace. Avengers, Spider-Man, Iron Man, Batman, X-Men, Deadpool, Superman, Captain America, Thor a další superhrdinové lákají do kinosálů miliony diváků, kteří za lístky, merchandising, nosiče/streaming platí stovky milionů dolarů. Jedinečný pohled do zákulisí jednoho z nejsilnějších komiksových hráčů, nakladatelství Marvel, nabízí publikace Seana Howela Marvel s lišáckým podtitulem Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku.
Howe díky pečlivé práci s prameny, znalosti žánru a hovorům s desítkami význačných i méně význačných tvůrců, manažerů a nejrůznějších přicmrndálků Marvelu (byť například takový legendární Stan Lee mu autorizaci nedal) sestavil neoficiální příběh jednoho ze dvou nejzásadnějších komiksových nakladatelství (ještě DC Comics), které významně ovlivnilo americkou i světovou popkulturu druhé poloviny 20. století a počátku století 21.
Je to psaní kritické, vzhledem k nekonečnému defilé kreslířů a scenáristů mnohdy úmorné, při popisu byznysových záležitostí a nepříliš šetrného zacházení s autory (většina z nich nevlastní práva k vlastním postavám) občas cynické, vždy však zanícené, zasvěcené a hlavně s láskou fanouška komiksů. Je to fascinující: ze skromných počátků ve 40. a 50. letech, kdy byl komiks považován za něco neslušného, Marvel postupné vybudoval jedinečný, monstrózní a hlavně vydělávající Marvel Universe se stovkami postav a navzájem propletených příběhů, který vlastně už lidská mysl ani nedokáže pojmout.
Jak napsal Howe v závěru knihy: "Vláček Marvel Universe supí dál, couvá nebo objíždí překážky. Filmové adaptace si náhodně vybírají z různých minulých interpretací marvelovských postav, přihazují k tomu vlastní výmysly - a protože se dostanou k početnějšímu publiku, nakonec potlačí "oficiální" verze komiksových mytologií." Všem superhrdinům je pak upřeno jen jedno: konec.
