Těžký úkol pro filmaře - stejně jako v případě loňského Zemeckisova snímku Muž na laně (skutečná story přechodu na laně mezi newyorskými Dvojčaty) je příběh zázračného přistání kapitána "Sullyho" Sullnebergera s dopravním letadlem na řece Hudson v lednu 2009 dostatečně známý včetně šťastného konce. "Běžná" filmařina tady neobstojí, autoři pro zajímavé zpracování potřebují zvláštní klíč.
V případě Zemeckisova filmu se jím stala dechberoucí vizualita, režisér Sully: Zázrak na řece Hudson Clint Eastwood zase zvolil absolutní důraz na filmové řemeslo a skvělého Toma Hankse. Dramatičnost potom vyplývá z konfrontace oficiálních krizových postupů a Sullenbergerových instinktů, které během pár desítek sekund (celkem inkriminovaný let trval 209 sekund) musely rozhodnout o životě a smrti 155 lidí.
Jedině díky souběhu všech těchto faktorů vzniklo dílo, které z předem známé story dokázalo vykovat napínavou podívanou plnou silných momentů (sekvence z kabiny a z přeletu nad Hudsonem těsně před dopadem). Zvláštní zmínku zaslouží Hanks, který v posledních letech exceluje v roli obyčejných hrdinů. Stačí připomenout Greengrassova Kapitána Phillipse (v porovnání se Sullym film o chlup invenčněji pojatý). Sully: Zázrak na řece Hudson je brilantně natočeným civilním životopisným filmem, který se příjemně vymyká z obvyklého amerického patosu a který do heroicko-cukrkandlových bažin zabředne až v samém závěru. Eastwood z dané látky dostal absolutní maximum.
