Drtivá většina dosavadních filmů o zombies trpí několika závažnými nedostatky: jednoduchou, předvídatelnou zápletkou, chabým/skoro žádným vývojem postav a omezeným výčtem základních situací (nejčastější: hrdina musí pro něco dojít někam, kde je plno ošklivých monster, anebo lekačky se zombies vyskakujícími v nejméně očekávaný okamžik). Z takto úzce vymezených mantinelů nevystupuje ani Světová válka Z, která jen potvrzuje ultrakonzervativnost žánru.
Expert na řešení krizových situací a bývalý zaměstnanec Gerry (Brad Pitt) se s rodinou ocitá uprostřed zuřící epidemie (ilustrace pozvolného nástupu choroby během úvodních titulků považuji za nejsugestivnější sekvenci filmu vůbec), která běžné smrtelníky mění v agresivní neživé. Aby s pomocí přeživších "normálních" jedinců objevil ochranu před zombíky, je třeba v duchu moderního internacionalismu procestovat celý svět: Jižní Koreu, Izrael a Wales. I přes takto rozmáchle načrtnutý scénář je však děj filmu oproti knižní předloze (Max Brooks) bohužel osekaný o to nejzajímavější: kontext s aktuální politickou situací a jejím dalším vývojem po útoku zombies.
Přesto je evidentní, že Marc Forster je docela zručný režisér a Brad Pitt vynikající herec. V porovnání s tím, jak si v současné době někteří autoři pohrávají s žánrem komiksových adaptací, však Světová válka Z vyznívá jako poněkud chudě a příliš konvenčně natočený snímek.