Sympatický film, který by si však možná zasloužil delší a pečlivější práci dramaturga. Zatímco téma vyhoření vztahu, stárnutí a touha po změně u předchozího snímku Teorie tygra bylo padesátníkovi Radkovi Bajgarovi (v obou případech scénář a režie) evidentně blízké, díky čemuž film vyznívá lehce, energicky a uvěřitelně, u tragikomedie Teroristka musel hlavní autor více fabulovat a více balancovat na křídlech fantazie.
Ne všechny Bajgarovy nápady se podařilo ukočírovat nebo dotáhnout do konce. Jsou to povětšinou drobnosti, které však znalého diváku trochu dráždí: členové mysliveckého spolku pálí v obydlené zóně a mimo hon, jako by se nechumelilo, jindy další myslivec pohřbívá v pohodě mrtvého psa do země hned vedle řeky, elektrika do hlučící hospody vede externě tlustým kabelem přes jakýsi plot, takže není problém jej přeseknout, kriminálník, který se bojí vězení, ale ochotně spolupracuje s amatérem na přípravy vraždy atd. atd. Téma malého regionálního zla/šikany a vzpoury proti němu je jako tanec na platu s vejci - je to jemná hodinářská práce, kde hodně záleží na detailech.
Všechny tyto rezervy však zhusta přebíjí dva fantastické herecké výkony v hlavních rolích - Iva Janžurová coby učitelka, která celý život hlásala slušnost, aby v důchodu poznala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata, a Martin Hofmann balancující na hraně mezi buransky mazaným lokálním šíbrem a bezcitným sociopatem. Zejména Janžurová v sobě umně dokáže skloubit tragiku i komiku osamělého outsidera na sebevražedné misi. Možná jen ten závěr sklouzává zbytečně do rozverné frašky, která trochu překrývá Bajgarův vážný apel na slušné lidi: braňte se. Bylo by škoda, kdyby zapadl.
