Uf, takhle nepovedený scénář u filmu, který se tváří jako "velký", tu už dlouho nebyl. V takové situace je jedno, jak moc či málo je představitelka Lary Croft, herečka Alicia Vikander, charismatická a přesvědčivá. Že běhá, skáče, střílí, boxuje, pere se se silnějšími nebo jezdí na kole o sto šest. Prostě stále platí, že úspěšný převod počítačové hry do filmového světa (film vznikl na základě stejnojmenné PC hry z roku 2013, které se doposud prodalo přes 11 milionů kopií) je v podstatě nemožná věc.
V novém dobrodružství (poslední film s touto postavou vznikl v roce 2001 s Angelinou Jolie) se Lara Croft, zatím ještě spíše hledající teenagerka než proslulá ranařka, vydává na tajemný japonský ostrov Yamatai, aby zde nalezla ztraceného otce a rovněž odkryla záhadu mysteriózní japonské císařovny Himiko. Což by byl slibný rámec pro odsýpající dobrodružný snímek a dobré uvedení do "croftovského" světa, pokud by ovšem scénáristé Geneva Robertson-Dworet a Alastair Siddons nepředložili norskému režisérovi Roarovi Uthaugovi odbytý polotovar.
Jakékoliv objevování a pátrání po historické záhadě je zde zbaveno nádechu tajemna a napětí. Postavy jednají nelogicky a zmateně, děj je posouván kupředu až příliš okatými a křečovitými náhodami (objevení a vyluštění vzkazu Crofta seniora, setkání Lary Croft s otcem na ostrově atd.). Klíčová závěrečná scéna v kryptě Himiko (pozor spoiler) je pak úsměvným a nepovedeným odvarem kultovního Indiany Jones. Pár zdařilých věcí - ztroskotání lodi, boj Lary o přežití v rozpadajícím se japonském bombardéru - tak nemůže přebít celkové rozpačité vyznění celého filmu.
